Pomerančové mlsky jsou vláčné sušenky z čerstvé pomerančové šťávy a nastrouhaná kůry. Těsto se míchá v jedné míse, peče se na 190 stupňů a za 20 minut máte plný plech voňavých koleček.
Andělské řezy jsou dezert, který vypadá skromně, ale po prvním soustu vás dostane naprosto dokonale. Křehké těsto, smetanová tvarohová náplň a zlatavá sněhová čepice – a pak ty charakteristické slzy, které se vytvoří po vychladnutí. Přesně pro tyhle chvíle se vyplatí zapnout troubu.
Langoše patří k těm pouličním pochoutkám, které si člověk vybavuje se skoro nostalgickým pocitem – teplé, mastné, vonící po česneku. Dobrou zprávou je, že doma je zvládnete bez speciálního vybavení a výsledek překoná většinu stánků. Tajemství nadýchaného těsta? Bílý jogurt, který těstu dodá jemnou vláčnost a pomůže mu lépe kynout. Recept zvládne každý, kdo umí zamíchat těsto a rozehřát olej.
Když chci udělat řízky trochu jinak než obvykle, sáhnu po bílém jogurtu a nechám maso přes noc odležet. K tomu připravím slovenský bramborový salát bez majonézy z teplých brambor, červené cibule, petrželky a horkého sladkokyselého nálevu. Je to poctivý domácí oběd, který není složitý, a právě kontrast křupavého řízku a lehčího salátu u nás doma funguje nejlépe.
Kuřecí stehna marinovaná v jogurtu, olivovém oleji a směsi koření, upečená společně s brambory a mrkví na jednom plechu. Výsledek je šťavnatý, voňavý a nevyžaduje skoro žádné nádobí.
Vajíčkový salát si pamatuji ještě z časů, kdy se kupoval v mlíčňáku do papíru, k tomu tři rohlíky a když zbyla koruna navíc, přihodil se i jahodový koktejl. Právě tenhle starší styl mám na něm ráda dodnes: není to jen miska nasekaných vajec s majonézou, ale poctivá svačina s bramborami, okurkou, cibulí a trochou hořčice. A jedno pravidlo platí bez debat – po zamíchání musí na chvíli do lednice, jinak je to jen polotovar.
Celerová pomazánka patří k těm receptům, které vypadají nenápadně, ale na stole vždy sklidí největší úspěch. Stačí nastrouhat, promíchat a podávat.
Štrúdl je přesně ten recept, který vypadá obyčejně, ale doma po něm mizí plech až podezřele rychle. Tenhle dělám z těsta s jogurtem, které se dobře válí, nepraská víc, než je zdrávo, a zvládne ho i člověk, který se s taženým závinem kamarádí jen z povzdálí.
Šunková pomazánka patří k těm receptům, které nepotřebují žádné vysvětlování. U nás doma ji milují všichni – od dětí po tchýni – a já ji dělám pokaždé trochu jinak. Tenhle způsob s vařenými vejci a jarní cibulkou je ale jednoznačně nejoblíbenější.
Jablečný štrůdl patří k těm receptům, které člověk zná odjakživa, ale přesto ho odkládá – kvůli těstu. Kynuté těsto odradí nejednoho pekaře. Jenže existuje varianta, která nevyžaduje čekání ani speciální dovednosti: tvarohové těsto z jogurtu, másla a mouky. Výsledek je překvapivě křehký, náplň voní skořicí a rozinkami namočenými v rumu a celý štrůdl zmizí ze stolu dřív, než vychladne.
Banica je jedním z nejoblíbenějších pokrmů bulharské kuchyně – křupavý slaný koláč z tenkého filo těsta plněný balkánským sýrem, vejci a bílým jogurtem. V Bulharsku ji servírují ke snídani s ajranem nebo bozou, ale jako lehká večeře se zeleninovým salátem funguje stejně dobře. Recept je překvapivě nenáročný a výsledek mluví za sebe.
Jahodová buchta je přesně ten typ receptu, který vytáhnu ve chvíli, kdy jsou doma jahody na hraně mezi ‚ještě do misky‘ a ‚už rychle do těsta‘. Tahle jogurtová verze je jednoduchá, bez složitého šlehání a bez droždí, takže se hodí i na dny, kdy člověk nechce v kuchyni strávit půl odpoledne.