Zdravé vaření není o složitých receptech ani drahých surovinách. Ale znáte opravdu základní pravidla, která z běžného jídla udělají výživné a vyvážené jídlo? Tento kvíz vás prověří.

Vepřové kousky na česneku patří k těm jídlům, která se u nás doma vaří odjakživa. Plecko nakrájené na kostky, hodně česneku, cibule a správně vedený nápek ze dna pekáče. To je základ, který funguje spolehlivě pokaždé. Přidejte bramborový knedle a rychlý špenát, a máte oběd, po kterém se nikdo nezvedne od stolu hladový.

Vepřové výpečky pomalu dušené pod pokličkou a pak opečené dozlatova. To je recept, který u nás doma nikdy nezklame. Pivo, cibule, česnek a troška sádla udělají z obyčejné krkovice něco, na co se těšíte celé dopoledne, zatímco vám trouba dělá většinu práce.

Když chci uvařit něco poctivého, co zasytí a druhý den chutná snad ještě líp, přijdou na řadu plněné zelní listy. U nás doma je dělám s mletým masem, poloměkkou rýží a rajčatovou šťávou, pomalu je dusím v hrnci a mezi vrstvy dávám cibuli a houby, protože právě to jim dodá plnější chuť.

Jsou dny, kdy člověk otevře lednici, chvíli na ni kouká a pořád neví. Přesně tak u nás vznikly tyto vepřové plátky na paprikách a cuketách s rýží – z obyčejných surovin, které byly zrovna po ruce. Maso se nejdřív zprudka opeče na sádle, pak se dusí s cibulkou, česnekem a sladkou paprikou a nakonec se přidá zelenina, díky které je celé jídlo šťavnaté a příjemně lehké.

Znojemská omáčka je pro mě jedna z těch jídel, která voní celým bytem a okamžitě přivolají celou rodinu ke stolu. Hovězí maso dušené na cibuli, kyselé okurky a plnotučná hořčice – to je kombinace, která v české kuchyni nemá chybu. Podávám ji vždy s rýží a nikdy nezbyde.

Vepřový guláš patří k těm jídlům, která nepotřebují žádnou rehabilitaci ani moderní úpravy. Stačí dobrá vepřová plec, hodně cibule a trocha trpělivosti u sporáku. Výsledkem je hustá, tmavá šťáva a maso, které se rozpadá na vidličce.

Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který provoní celý byt a udělá radost všem u stolu, často skončím právě u hovězího na houbách s karlovarským knedlíkem. Na tomhle jídle mám ráda, že není přehnaně složité, jen potřebuje svůj čas, a odměnou je měkké maso, jemná houbová omáčka a nadýchaný knedlík z rohlíků, vajec a petrželky.

Když je doma chuť na poctivý omáčkový oběd, ale nechci se pouštět do slavnostní svíčkové, dělám právě hovězí maso na smetaně a zelenině. Je to jídlo s plnou chutí, které stojí na opečeném mase, cibuli s trochou cukru, kořenové zelenině a smetaně, a přitom se obejde i bez mouky navíc.

Segedínský guláš patří k těm jídlům, která v naší rodině nikdy nezestárnou. Vepřové plecko dušené s kysaným zelím, smetanou a poctivým kořením – a k tomu domácí houskový knedlík z hrubé mouky.

Tokáň je za mě jedno z těch jídel, která vypadají obyčejně, ale na talíři udělají víc práce než kdejaká složitost. Vepřová plec, cibule do tmava, paprika, trochu vína a k tomu špecle, které jsou hotové dřív, než si stihnete rozmyslet, jestli jste měli dát raději rýži.

Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který nasytí celou rodinu a ještě zbyde i na druhý den, dělám vepřové závitky s rýží. Jsou sice o něco pracnější než obyčejné plátky masa, ale náplň ze šunky, okurky, vajíčka a párku z nich udělá jídlo, na které se u stolu čeká s opravdovou chutí. A tentokrát mají u nás doma ještě jednu historku navíc – vznikly skoro polními podmínkami, protože jsme ráno byli bez vody a vařilo se, včetně rýže, doslova na minerálce.