Stará bramborová omáčka stojí na několika běžných surovinách. Brambory, cibule, koření, záklechtka a nakonec zakysaná smetana.
Na některé recepty si člověk vzpomene přesně ve chvíli, kdy chce upéct něco obyčejného, domácího a bez zbytečného vymýšlení. Maminčiny křestné placky neboli hnětýnky dělám právě tehdy – z hladké mouky, tvarohu a tuku vznikne vláčné těsto, které se jen rozplácne, potřete bílkem, osolíte a posypete mákem. Nejlepší jsou ještě čerstvé, k polévce, ke kávě a klidně i s povidly, jak to máme doma nejradši.
Dýňový kompot patří přesně k těm věcem, které doma buď všichni milují, nebo se jim roky vyhýbali. U nás vyhrála stará klasika bez ananasové příchuti – jen poctivá dýně, cukr, skořice, hřebíček a trocha citronu. Právě díky namočení do octové vody a krátkému povaření zůstávají kostičky pevné, hezky zesklovatí a ve sklenici chutnají tak, jak si je pamatuji z domácí spíže.
Připravte si doma legendární švédské masové kuličky s krémovou omáčkou jako z IKEA! Vyzkoušejte jednoduchý a prověřený recept na šťavnaté mleté maso s lahodnou vývarovou omáčkou.
Když jsem tenhle domácí chléb bez hnětení zkusila poprvé, překvapilo mě, jak málo práce s ním vlastně je. Stačí jen promíchat mouku, vodu, sušené droždí a pár drobností navíc, o zbytek se postará čas a rozpálený hrnec. Výsledkem je poctivý bochník s křupavou kůrkou, který se u nás doma krájí ještě vlažný.
Dýně je podzimní hit, ale co s ní, když jí máte plný sklep a mrazák nestačí? Zavařená dýně na sladko je odpověď. Sklenice vydrží měsíce a kdykoliv sáhnete po koláči, buchtách nebo palačinkách, máte základ hotový během vteřiny.
Když po obědě zůstane pečené maso, trochu zelí, pár knedlíků a v pekáči výpek, u nás doma je jasno. Přijde na řadu čmochyáda – obyčejná, teplá a poctivá večeře ze zbytků, která se jen promíchá a zapeče v jednom pekáči. Právě výpek a spojení masa se zelím dělají z téhle skromné směsi jídlo, na které se druhý den těšíme skoro víc než na původní oběd.
Štrůdl je přesně ten recept, který vypadá obyčejně, dokud ho neuděláte z poctivého těsta a nenakrájíte ještě vlažný na plechu. Tohle je verze s máslem, octem a krátkým odpočinkem v lednici, ze které jsou rovnou čtyři šišky.
Štrůdl s makovou náplní a višněmi patří k těm dezertům, které vypadají nenápadně, ale u stolu se po nich zapráší dřív, než stihnete nakrájet druhý kousek. Těsto z celozrnné špaldové a pohankové mouky mu dává zemitou chuť a náplň z mletého máku zalitého horkým sójovým mlékem s medem a třtinovým cukrem je přesně ta hustá, voňavá vrstva, kvůli které se ke štrůdlu znovu a znovu vrátím.
Vypadá trochu nenápadně, ale jakmile se rozkrojí, ukáže se jeho největší přednost. Medovník s červenou řepou bývá krásně vláčný, nevysušuje se a díky karobové polevě má jemnější, kulatější chuť než klasická kakaová buchta. Dělám ho na plech, když chci upéct něco sytého ke kávě i na svačinu, a právě nastrouhaná řepa je ten detail, který z obyčejného moučníku udělá rodinnou jistotu.
Když potřebuji k pečenému masu nebo karbanátkům rychlou a levnou přílohu, často skončím právě u rajčatového zelí. Dělám ho z obyčejného hlávkového zelí, rajčatového protlaku a cibule, takže není potřeba nic složitého shánět. Má příjemně sladkokyselou chuť, hezkou barvu a díky mouce bez bílé klasiky se dá udělat i o něco lehčí.
Klasický štrúdl mám doma ráda, ale když vím, že se nás u stolu sejde víc, dělám raději štrúdlové řezy z plechu. Jsou poctivé, hezky se krájí a díky jablkům s vanilkovým pudinkem zůstávají vláčné i druhý den. Od běžného závinu je odlišuje právě forma na plech a náplň, která se při pečení pěkně spojí do kompaktní vrstvy.