Vepřové kousky na česneku patří k těm jídlům, která se u nás doma vaří odjakživa. Plecko nakrájené na kostky, hodně česneku, cibule a správně vedený nápek ze dna pekáče. To je základ, který funguje spolehlivě pokaždé. Přidejte bramborový knedle a rychlý špenát, a máte oběd, po kterém se nikdo nezvedne od stolu hladový.

Když jsem tuhle omáčku dělala poprvé, ani mě nenapadlo, jak silnou vzpomínku vyvolá u stolu. Přítel po prvním soustu prohlásil, že je ‚jako od babičky‘, a to je u nás doma pochvala, která má váhu. Uzený plátek s jemnou česnekovou omáčkou je poctivé jídlo, které podrží i ve všední den, a hrnkový knedlík z mikrovlnky je příjemně rychlá zkratka bez dlouhého vaření.

Jsou dny, kdy člověk nechce vymýšlet nic složitého a stejně chce dát na stůl teplou večeři, po které nezůstane ani sousto. Přesně tehdy u nás přicházejí na řadu špagety s točeňákem a rajčatovou omáčkou, kterým doma říkáme tak trochu po staru ‘špagety Gustava Husáka’. Stačí cibule, točený salám, kečup a případně trochu rajčatového protlaku, a za chvíli je hotovo.

Když se doma vařilo uzené maso, skoro vždycky z toho druhý den byla čočková polévka. Přesně taková hustá, s kousky masa, trochou klobásy a majoránkou, která provoní celý byt. Mám ji ráda hlavně proto, že zasytí na dlouho, není drahá a z obyčejné čočky a vývaru z uzeného vykouzlí poctivé jídlo do chladnějších dnů.

Stará bramborová omáčka stojí na několika běžných surovinách. Brambory, cibule, koření, záklechtka a nakonec zakysaná smetana.

Když je doma chuť na poctivý omáčkový oběd, ale nechci se pouštět do slavnostní svíčkové, dělám právě hovězí maso na smetaně a zelenině. Je to jídlo s plnou chutí, které stojí na opečeném mase, cibuli s trochou cukru, kořenové zelenině a smetaně, a přitom se obejde i bez mouky navíc.

Párkový guláš s bramborami je ten typ jídla, který u nás doma nikdy nezklame. Připravím ho z věcí, které mám vždy po ruce, a za půl hodiny stojí na stole sytý, voňavý hrnec.

Když vím, že doma došel chleba a do obchodu se mi opravdu nechce, sahám po tomhle rychlém domácím chlebíku z droždí. Je hotový za pár hodin, krásně provoní byt a díky pečení v přikrytém pekáči má pevnou kůrku a měkkou střídu, kterou máme doma nejradši.

Když má člověk chuť na bramborák, obvykle ho nadšení přejde ve chvíli, kdy si představí struhadlo, pánev a nekonečné otáčení placek. Bramborák na plechu tento problém řeší docela po selsku: těsto uděláte klasicky ze syrových brambor, rozprostřete ho na plech a trouba odvede práci za vás. Chuť česneku, majoránky a poctivých brambor zůstává, jen kuchyň nevypadá jako po smažícím maratonu.

Vepřová krkovice v marinádě ze sojovky, kečupu a sladké papriky, pokladená cibulí a pomalu pečená pod pokličkou – a k tomu křupavé kmínové brambory. Sytý oběd, který se připraví skoro sám.

Popelky jsou zapečené špagety, které známe od naší babičky a děláme je dodnes. Vepřové maso, protlak, česnek, kečup a vrstva rozpuštěného sýra nahoře. Recept, který téměř nikdo nezná, ale kdo ho jednou ochutná, chce ho znovu.

Pizza z tekutého těsta zní možná neobvykle, ale výsledek vás překvapí. Těsto je řidší než klasické – přibližně jako husté palačinkové – a místo dlouhého kynutí ho stačí krátce předpéct. Žádná chemie, žádné mražené polotovary. Jen mouka, droždí, olivový olej a chuť si udělat rychlou, ale chutnou večeři.