Když se u nás doma sejde rodina a večer se protáhne na zahradu nebo na chalupu, často končím u jednoho osvědčeného pekáče. Buřty na pivu jsou syté, nenáročné a většinu práce za mě udělá trouba. V tomhle postupu mám ráda hlavně černé pivo, hodně cibule a nařezané špekáčky, které do sebe natáhnou šťávu i chuť koření.
Dršťková polévka patří mezi ty české klasiky, které buď milujete, nebo se jim vyhýbáte obloukem. Jenže poctivě uvařená dršťková: hustá, voňavá, s majoránkou a česnekem dokáže přesvědčit i skeptiky. Klíč ke všemu leží v přípravě drštěk samotných: správné proplachování, dostatečný čas na vaření a vývar, který si uchováte z drštěk, ne vylejete. Tento recept vychází z osvědčeného hospodského postupu a dá se zvládnout i doma bez speciálního vybavení.
Když chci vařit něco, na co se doma těší už od oběda, bývá to často právě vepřový guláš s houskovým knedlíkem. Není na něm nic složitého, ale chce svůj čas a hlavně poctivý základ ze čtyř velkých cibulí opečených dohněda. Právě cibule, sladká paprika a klidné dušení dělají z obyčejných surovin jídlo, které voní po neděli a mizí z hrnce až podezřele rychle.
Když chci vařit něco sytého, co udělá radost celé rodině a přitom nebudu stát půl dne u sporáku, sáhnu po tomto jídle z jednoho pekáče. Formanské závitky z bůčku se pečou rovnou s kysaným zelím, do kterého dávám i jablko místo cukru, a právě to mu dodá příjemně vyváženou chuť.
Když chci uvařit něco slavnostního, ale nechci stát půl dne u sporáku, sáhnu po pomalu pečené kachně na medu, jablkách a pomerančích. Peče se přes noc při nízké teplotě, maso krásně změkne a druhý den už jen hlídám, aby se při 180 °C udělala zlatá kůrka. Právě spojení kmínu, ovoce a trochy medu dělá z téhle kachny jídlo, které u nás voní po neděli i svátcích.
Znojemská omáčka je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako frajeřina na Instagram, ale na talíři udělá pořádek. Když se dobře zatáhne maso, nepodcení cibule a okurky přijdou do hrnce až skoro nakonec, dostanete poctivou českou klasiku bez zbytečných kudrlinek.
Večeře z jednoho pekáče patří mezi ty recepty, které doma zachraňují běžné pracovní dny. Když potřebuji nasytit rodinu bez zbytečného pobíhání kolem plotny, sáhnu po kombinaci mladého zelí, nových brambor, klobásy, česneku a papriky. Právě pečení v jednom pekáči je na tom to nejlepší. Suroviny se prolnou, klobása pustí chuť a večeře je poctivá, sytá a přitom bez velkého nádobí.
Když nevím, co uvařit na víkendový oběd, často skončím právě u francouzských brambor. Jsou syté, z běžných surovin a mám na nich ráda hlavně to, že se většina práce odehraje už při krájení a vrstvení. V této verzi přidávám šunkovou klobásu, vejce natvrdo a smetanovou zálivku s trochou hořčice, díky které je celý pekáč vláčný a hezky drží pohromadě.
Zbojnická pečínka je přesně ten typ jídla, který se hodí ve chvíli, kdy má být oběd poctivý, sytý a bez zbytečných okolků. Dělám ji hlavně tehdy, když chci na jeden pekáč nebo pánev dostat vepřové maso, játra, klobásu i cibuli a mít z toho večeři, po které se doma nepráší po rohlíku, ale po poslední lžíci omáčky.
Hřibová polévka patří mezi ty recepty, které si člověk pamatuje celý život. Tento je uvařený na sádle s libečkem a majoránkou: přesně tak, jak se to dělalo dřív.
Masové soté ze tří druhů masa podávané na bramborových plackách posypaných strouhaným sýrem. Tohle jídlo je poctivý oběd, který u nás doma nikdy nezůstane do druhého dne. Recept kombinuje vepřové, kuřecí maso a kuřecí játra s lečem a feferonkou, placky jsou křupavé zvenku a vláčné uvnitř.
Zelňačka je pro mě synonymem podzimního tepla a pohodlí. Tenhle recept na hustou zelňačku s klobásou a pořádnou jíškou jsem vařila stokrát a pokaždé z hrnce nezbyde ani kapka.
