Když po zabijačce nebo větším vaření zůstanou doma škvarky, u nás se z nich často dělá právě tahle škvarková pomazánka s lečem. Je sytá, výrazná, skvěle se maže na čerstvý chleba a díky sterilaci vydrží připravená i do zásoby. Lečo jí dá šťavnatost a zeleninovou chuť, kterou obyčejná škvarková pomazánka sama o sobě nemá.

Když chci uvařit něco poctivého, sytého a bez zbytečných cavyků, sahám právě po bramborových haluškách s kysaným zelím a slaninou. Je to jídlo, které voní domovem, vystačí pro více lidí a stojí hlavně na obyčejných surovinách. Na jemně strouhaných bramborách, kysaném zelí a křupavé slanině.

Francouzské brambory patří mezi ta jídla, která vytáhnu hlavně ve chvíli, kdy potřebuji uvařit něco sytého, známého a bez zbytečného vymýšlení. V této verzi sázím na syrové brambory, orestovanou cibuli, salám, vejce a smetanovo-vaječnou zálivku, díky které zůstane pekáč uvnitř šťavnatý a nahoře hezky dozlatova zapečený.

Cmunda po Kaplicku je přesně to jídlo, které nevypadá složitě, ale udělá kolem stolu nečekaně dobré ticho. Když vám z uzených žeber zbyde víc masa, než jste plánovali do zelňačky, tohle je velmi rozumné řešení. Bramborák, kysané zelí a uzené maso si tady nepřekážejí, naopak každý dělá to svoje.

Když jsem moravské zelňáky na plechu dělala poprvé, čekala jsem poctivé venkovské jídlo a přesně to jsem z trouby vytáhla. Jsou syté, voňavé, krásně drží pohromadě a velkou službu tu udělá předvařené zelí, osmažená cibule a sníh z bílků, díky kterému směs není těžká.

Rozlétané ražniči mám ráda hlavně ve dnech, kdy se mi nechce nic napichovat na špejle a stát půl večera u plotny. Všechno se jen nakrájí na plech, promíchá a trouba odvede většinu práce. Výsledek je sytý, šťavnatý a za mě i praktičtější než klasický špíz.

Když se doma vařilo uzené maso, skoro vždycky z toho druhý den byla čočková polévka. Přesně taková hustá, s kousky masa, trochou klobásy a majoránkou, která provoní celý byt. Mám ji ráda hlavně proto, že zasytí na dlouho, není drahá a z obyčejné čočky a vývaru z uzeného vykouzlí poctivé jídlo do chladnějších dnů.

Fazole se zeleninou a houbami jsou přesně ten typ jídla, který nevypadá jako hvězda Instagramu, ale na talíři funguje skvěle. Když máte předem uvařené fazole a kousek kořenové zeleniny, je půl práce hotové a zbytek už obstará pánev, cibule a trocha selského rozumu.

Uzená fazolová polévka patří k těm jídlům, která se nedají uspěchat. Přes noc namočené fazole, pomalu vařená žebra a hustá jíška na závěr – to je základ, který se vyplatí dodržet.

Polévka z uzeného masa je přesně ten typ jídla, který voní po celém bytě a nikoho nemusíte dvakrát volat ke stolu. Za mě je nejlepší ve chvíli, kdy chcete uvařit něco sytého, ale nechce se vám dělat velká paráda kolem tří chodů. Uzená krkovice odvede půl práce sama a zbytek obstará zelenina, česnek a trochu trpělivosti u hrnce.

Segedínský guláš patří mezi ta jídla, která v české kuchyni prostě mají své pevné místo. Šťavnaté vepřové maso dušené s kyselým zelím, zahuštěné smetanou a podávané s nadýchaným houskovým knedlíkem – to je kombinace, která funguje spolehlivě. A když si knedlík uděláte doma podle hrníčkového receptu, výsledek je ještě lepší. Žádné vážení, žádné složité odměřování. Stačí hrnek a chuť vařit.

Fazolová polévka s uzeným masem patří k těm jídlům, která nepotřebují žádné okázalé ingredience ani složité postupy – a přesto jsou naprosto dokonalá. Stačí správné uzené, trocha trpělivosti a jíška ze sádla se slaninou, která celé dílo dotáhne do konce.