Mramorové řezy s vanilkovým pudinkem a šlehačkou jsou ten typ dezertu, který na stole vyvolá otázku, kde jste to nechali upéct. Přitom celé kouzlo spočívá v jednoduchém triku – dvě těsta, bílé a kakaové, se naskládají na sebe a stěrkou lehce propojí. Výsledek je pokaždé jiný a pokaždé překvapivě efektní.

Cukeťáky dělám hlavně ve chvíli, kdy se doma válí přerostlá cuketa a už nikdo nechce další ratatouille ani polévku. Jsou rychlé, levné a při správném postupu pěkně křupnou. Jen je potřeba nepodcenit jednu věc: cuketa pustí vody víc, než by člověk poctivě vyždímal jednou utěrkou.

Když mi doma zbydou starší rohlíky a v lednici čeká kus uzeného boku, bývá o obědě rozhodnuto. Špekové knedlíky dělám právě v takových dnech nejraději, protože jsou syté, poctivé a přitom z obyčejných surovin. Rozdíl dělá krátké prosušení pečiva v troubě a dobře opečená cibule se slaninou, která celé směsi dá správnou vůni i chuť.

Hovězí vývar s drožďovými knedlíčky není rychlá polévka na úterní večer. Je to rituál, který zabere celý den, odmění vás zlatavým vývarem vonícím po libečku a česnek-majoránkových knedlíčcích, které se rozpadají přímo v lžíci.

Bramborový salát je u nás doma každoroční rituál, který beru velmi vážně. Brambory vařím den předem, krájím kulatým krájítkem a dochucuji lák z okurek i citronovou šťávou. Výsledek stojí za tu trpělivost.

Když se u nás doma pečou dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, je hned jasné, co bude k obědu za malý svátek. Mám je ráda hlavně o víkendu, kdy je čas nechat kynuté těsto v klidu pracovat a pak vytáhnout z trouby plech měkkých, máslem potřených buchtiček. Tento recept je poctivý, přitom srozumitelný, a vanilkový krém dělám z mléka a pudinku, takže není zbytečně složitý.

Když doma zůstanou dva hodně zralé banány a nikomu se nechce pro pečivo, přichází u nás na řadu banánové lívance. Jsou rychlé, měkké, hotové za chvilku a stačí na ně pár běžných surovin včetně trošky mléka a prášku do pečiva. Těsto mívám nejraději rozmixované tyčovým mixérem, protože je pak hladké a lívance se na pánvi hezky obracejí.

Hermelínová pomazánka s vejci a opečenou šunkou je klasika, která se na každém stole ztratí jako první. Krémová, plná chuti a hotová za dvacet minut.

Když chci doma udělat palačinky a nechce se mi otevírat mléko, sáhnu po sodovce. Těsto je díky ní lehké, palačinky se hezky rozlévají po pánvi a po usmažení zůstávají jemné a pružné. Do těchto dávám sladký tvaroh a nahoře klidně trochu marmelády nebo pár jahod, přesně jak to máme doma nejradši k odpolednímu čaji.

Sekaná zabalená do vepřové bránice je jeden z těch receptů, které vypadají složitě, ale v praxi se skoro připraví samy. Bránice maso obalí, udrží šťávu uvnitř a po upečení vytvoří zlatavou kůrčičku, která voní kořením po celém bytě.

Tvarohový moučník s marmeládou patří mezi ty recepty, které nevyžadují žádné kuchařské umění, a přesto pokaždé ohromí. Litý základ, hustá tvarohová náplň a vrstva marmelády nahoře – a výsledek je přesně ten typ koláče, který se krájí ještě teplý, protože nikdo nepočká.

Když chci uvařit něco slavnostnějšího, ale pořád po domácku, sahám po vepřové panence s liškovou omáčkou a bramborovými kroketami. Je to jídlo, které vypadá svátečně, přitom se dá zvládnout bez složitých fíglů. Panenka se nejdřív zprudka opeče a pak dojde v troubě, omáčku podrží lišky, smetana a trocha citronové šťávy.