Když se doma sejde víc zralých rajčat, bývá u mě pečený kečup první věc, kterou dělám. Mám ho ráda hlavně proto, že se zelenina upeče skoro sama, chuť je výraznější než u vařeného kečupu a při správném postupu vyjde krásně hustý i bez zdlouhavého pasírování.

Škvarky jsem dlouho považovala za záležitost výhradně pro babičky s přístupem k čerstvě poraženému praseti. Jenže pak jsem zkusila verzi z trouby a všechno se změnilo. Křupavé, zlatavé a hotové za hodinu – tohle je recept, který u nás doma zmizí ještě teplý.

Cuketové placičky s ovesnými vločkami dělám hlavně ve chvíli, kdy se v lednici povaluje jedna osamělá cuketa a nikomu se nechce vymýšlet velká večeře. Jsou rychlé, zasytí a ovesné vločky v nich neplní roli zdravé pózy, ale prostě fungují. Nasají šťávu, spojí směs a člověk nemusí zbytečně bojovat s rozmočeným těstem.

Rajčatový salát se zakysanou smetanou a sýrem je ta nejlepší věc, co se dá udělat z letních rajčat za čtvrt hodiny. Krémová zálivka ze zakysané smetany a hořčice obalí každý kousek rajčete a sýra tak, že salát chutná jako poctivě připravené jídlo, ne jako rychlá záchrana před prázdnou lednicí.

Když se na konci léta sejdou beraní rohy a doma už je jasné, že část úrody skončí ve sklenicích, přichází u nás na řadu tenhle barevný salát na zimu. Mám ho ráda hlavně proto, že je výrazný, křupavý, vydrží dlouho a hodí se ke studené večeři i k masu. Základ dělá jednoduchý octový nálev s cukrem, solí a kořením, ve kterém papričky s cibulí pěkně natáhnou chuť.

Bramborák znám odmalička, ale tvarohová verze mě překvapila. Tvaroh přidá vláčnost a jemně nakyslý tón, který obyčejné bramboráky nemají. A řecké koření? To celou věc povýší na jiný level.

Cukeťáky dělám hlavně ve chvíli, kdy se doma válí přerostlá cuketa a už nikdo nechce další ratatouille ani polévku. Jsou rychlé, levné a při správném postupu pěkně křupnou. Jen je potřeba nepodcenit jednu věc: cuketa pustí vody víc, než by člověk poctivě vyždímal jednou utěrkou.

Když mi doma zbydou starší rohlíky a v lednici čeká kus uzeného boku, bývá o obědě rozhodnuto. Špekové knedlíky dělám právě v takových dnech nejraději, protože jsou syté, poctivé a přitom z obyčejných surovin. Rozdíl dělá krátké prosušení pečiva v troubě a dobře opečená cibule se slaninou, která celé směsi dá správnou vůni i chuť.

Bramborový salát je u nás doma každoroční rituál, který beru velmi vážně. Brambory vařím den předem, krájím kulatým krájítkem a dochucuji lák z okurek i citronovou šťávou. Výsledek stojí za tu trpělivost.

Měkké zavařené okurky umí naštvat víc, než by člověk čekal. Přitom často nejde o ocet ani o sůl, ale o jednu drobnost navíc: list s vyšším obsahem tříslovin nebo kousek křenu, který pomůže udržet pevnou strukturu.

Pikantní okurkové řezy v sladkokyselém nálevu s kari kořením a chilli – domácí zavařenina z přerostlých okurek, která se připravuje přes noc a steriluje na 80 stupňů. Recept na plné sklenice do zimní spíže.

Když se mi doma sejde víc cuket, než stihnu rozdat po rodině, přichází na řadu tahle domácí Uncle Ben’s omáčka. Je sytá, sladkokyselá, příjemně pikantní a hlavně praktická – stačí otevřít sklenici, ohřát a za pár minut je na stole večeře. Oproti běžné zeleninové směsi ji odlišuje spojení sójové omáčky, worcesteru a dvojího kečupu, které udělá chuť pěkně plnou.