Když zbydou houby po víkendovém sběru a na velké vaření už není chuť, přicházejí u nás na řadu houboráky bez brambor. Jsou křupavé po okrajích, uvnitř měkké, krásně česnekové a díky jednoduchému těstíčku z mouky, mléka a vajec hotové bez zbytečného zdržování. Přidávám do nich i trochu měkkého salámu, protože právě ten jim dá plnější chuť a udělá z nich poctivou večeři.
Bramborová kaše je příloha, které skoro vždy uvaříme víc, než sníme. Místo vyhazování do koše ji ale můžete proměnit v křupavé placky, které jsou na stole dřív, než by se předehřála trouba. Stačí dvě vejce, trocha polohrubé mouky a cokoliv, co najdete v lednici – česnek, paprika, šunkový točeňák nebo jarní cibulka. Výsledek jsou placky osmažené dozlatova na sádle, které se hodí ke kysanému zelí stejně dobře jako k misce zakysané smetany.
Když chci uvařit oběd, po kterém je doma opravdu ticho, bývá to často právě hovězí roštěná s domácím houskovým knedlíkem. Není to jídlo na deset minut, ale práce kolem něj není složitá a odměnou je měkké maso, poctivá cibulová omáčka s hořčicí a knedlík, který nasaje každou lžíci šťávy.
Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.
Tzatziki z domácí kuchyně se s verzí z obchodu nedají vůbec srovnávat. Klíč spočívá v kvalitním řeckém jogurtu, správně vyždímané okurce a dostatku času v lednici. Řecký jogurt přitom není jen základ dobré chuti – jde o fermentovanou potravinu s prokazatelným přínosem pro trávení. Tento recept vás provede celým postupem krok za krokem, včetně jednoho triku s gázou, který vylepší výslednou konzistenci.
Když peču krůtí nohu na česneku nebo kousek vepřového, často k tomu dělám právě staročeskou lepenici. Je levná, sytá a z obyčejných brambor a kysaného zelí vykouzlí přílohu, která má výraznou chuť a hezky nasaje i trochu výpeku z masa. U nás doma ji dělám tak, aby nebyla ani řídká, ani úplně hladká – nejlepší je s jemnými kousky brambor a zlatavou cibulkou se slaninou.
Když vařím omáčku a vím, že bez poctivého knedlíku by to doma nebylo ono, sahám právě po tomto receptu. Houskové knedlíky s mlékem jsou jemné, nadýchané a díky špetce kurkumy mají hezky zlatavou barvu, která na talíři vypadá moc hezky i u úplně obyčejného nedělního oběda.
Krokety si spousta lidí spojuje s fritézou, olejem a spoustou práce navíc, ale nemusí to tak být. Tyhle bramborové krokety se pečou v troubě, obsahují vařený hrášek i mortadelu a na stůl přijdou za necelou hodinu.
Tyhle brambory dělám hlavně ve dnech, kdy už mám část práce hotovou předem a v lednici čekají uvařené brambory ze včerejška. Na pánvi chytnou zlatou kůrku, pak je jen přeliju smetanovou zálivkou s hořčicí a bylinkami a za chvíli je na stole teplá, voňavá večeře. Mám na nich ráda, že jsou nenáročné, levné a přitom nepůsobí obyčejně.
Křupavé na povrchu, vláčné uvnitř a z pár obyčejných surovin. Bramborovo-cibulové placky mě překvapily natolik, že předčily i bramboráky.
Pekař peče housky, uždibuje kousky. Upečte si i vy tohle domácí pečivo a užijte si tu skvělou chuť, která vás donutí uždibovat. Nejlepší housky.
Tak tohle je král všech receptů. Opravdu tradiční návod na kysané zelí (a budete potřebovat i speciální náčiní). Ale stojí to za to! Tak nebuďte lenoši a dejte se do práce.
