Česká a slovenská kuchyně má za sebou staletí vývoje: od skromných selských kaší přes vydatné masové pokrmy až po sladké pečivo, které vonělo každou neděli z babiččiny trouby. Ale znáte skutečně ta jídla, která se vařila dřív, než přišly polotovary a moderní kuchyně?
V kuchyních našich předků se pracovalo hlavně s tím, co bylo po ruce a dalo se nějakou dobu skladovat. Mouka, vejce, mléko, brambory, zelí, luštěniny, kořenová zelenina. Žádná exotika. Přesto z těchto surovin vznikala jídla s názvy, nad nimiž se dnes nejeden strávník zastaví. Cvibach, vejmrda, žgance. Někomu se možná vybaví babiččina kuchyně, jiný bude spíš tipovat. A znát samotné slovo ještě nemusí stačit. Podstatné je, co se pod ním opravdu podávalo.
Kuchyně, která měla nasytit, ne okouzlit
Magdalena Dobromila Rettigová, autorka jedněch z nejznámějších českých kuchařek 19. století, zapisovala recepty, v nichž se máslem, smetanou, moukou ani masem zrovna nešetřilo. Dnešnímu čtenáři mohou připadat těžké, někdy až příliš vydatné. Jenže tehdejší jídlo mělo jiný úkol než hezky vypadat na talíři. Mělo dodat sílu. Lidé fyzicky pracovali od rána do večera a kuchyně tomu odpovídala. Svíčková na smetaně, hovězí guláš, pečená kachna se zelím nebo bramboráky to přežily dodnes a v českých restauracích mají pořád pevné místo.
Vedle těchto známých stálic ale existovala spousta pokrmů, které z běžného vaření téměř vypadly. Někde je ještě drží rodinná paměť, jinde zůstaly jen v oprýskaných kuchařkách, případně ve vzpomínkách. V našem kvízu jde hlavně o ně.
Česká kuchyně navíc nikdy nebyla úplně jednotná. Lišila se podle kraje a často i podle vesnice. Co se běžně vařilo na Moravě, nemuselo být v Čechách vůbec známé. Slovensko k tomu přidává další vrstvu chutí i názvů: brynzu, halušky, lokše nebo kapustnici, bez nichž si mnoho Slováků sváteční nebo nedělní stůl představuje jen těžko.
Slovenská kuchyně: příbuzná, ale svébytná
Česká a slovenská kuchyně mají hodně společného, slovenská si však výrazněji uchovala venkovský charakter. Brynzové halušky se považují za národní jídlo. V podstatě jde o bramborové noky s ovčí brynzou a opečenou slaninou navrch. Na první pohled jednoduché. Jenže kdo je někdy jedl opravdu dobré, ví, že bez kvalitní brynzy to nikdy nebude ono.
Do slovenské klasiky patří také lokše, tenké placky z vařených brambor. Podávají se nasladko s mákem nebo povidly, ale klidně i naslano se zelím. Kapustnica, poctivá zelňačka s klobásou a houbami, se zase tradičně vaří o Vánocích. A pak jsou tu názvy, které Češi sice často znají, jenže při otázce na přesné složení už najednou váhají. Podobné chytáky v kvízu samozřejmě nechybí.
Babičky na obou stranách někdejší hranice vařily hlavně z toho, co bylo doma. Jídlo se nevyhazovalo, pokud to jen trochu šlo. Zbytky se zpracovaly, starší chléb dostal druhou šanci, maso se využilo co nejdůkladněji. I proto vznikla řada pokrmů, které se dnes znovu objevují na stolech. Jsou prosté, syté, a když se udělají dobře, chutnají pořád.
Kvíz: Znáte tradiční česká a slovenská jídla našich babiček?
Vědomostní test o domácích přístrojích z dob socialismu: 10 retro otázek ukáže, kdo má dobrou paměť
Podle odborníků již brzy přijde houbový boom. V těchto termínech a oblastech porostou zdaleka nejvíce
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz zpracovaný na základě veřejně dostupných informací z webů Apetit Online, Wikipedie, Wikipedie, SNJČ
