Miliony kontaminovaných vajec dorazily i do Česka

Vejce v lednici většinou moc pozornosti nedostávají. Leží si v přihrádce a jednou se z nich stane omeleta, jindy těsto na bábovku. U vajec je ale nepříjemné hlavně to, že některé potíže s nimi nemusí být patrné. Ani pohledem, ani zápachem. Nedávný evropský případ se salmonelou to připomněl poměrně jasně.

Kontaminovaná vejce došla i k nám

Belgická Federální agentura pro bezpečnost potravinového řetězce uvedla, že po konzumaci kontaminovaných vajec onemocnělo nejméně 306 lidí. Vyšetřování dovedlo úřady k producentovi Laerco v Geelu a provoz drůbežárny byl hned zablokován, uvedl web The Brussels Times. Preventivní stahování se dle dostupných informací dotklo i dalších států, mezi nimi i České republiky. Vedle ní šlo dle deníku The Independent o Nizozemsko, Francii, Itálii, Portugalsko, Polsko, Lucembursko a Španělsko.

Potíž je v tomto směru dost zrádná: nakažené vejce může působit naprosto obyčejně. Skořápka bez skvrn, žádný divný pach, žádný signál, který by člověka zarazil. V Belgii a Lucembursku se podle zveřejněných údajů prodaly až dva miliony vajec, u nichž existovalo podezření na kontaminaci salmonelou. Jednalo se o vejce z volného chovu s kódy 2-BE-1073-01 až 2-BE-1073-04 a datem trvanlivosti do 4. září. V Česku měla být podle vyjádření dozorových orgánů jediným odběratelem instituce spadající pod ministerstvo obrany.

Co se u vajec vyplatí kontrolovat hned doma

Salmonelóza se nejčastěji projevuje průjmem, nevolností a zvracením, většinou v rozmezí 12 až 96 hodin po jídle. Zdravý dospělý člověk ji někdy zvládne bez větších komplikací, jenže u malých dětí, seniorů, těhotných žen a lidí s oslabenou imunitou může být průběh citelně horší. V takové situaci se nevyplatí čekat, jestli to „nějak přejde“. Pokud se po jídle s vejci objeví silnější potíže, je na místě kontaktovat lékaře.

Zkažené vejce se občas odhalit dá, jen se na to nedá spoléhat stoprocentně. Když po rozklepnutí výrazně páchne po síře, má podezřele řídký bílek, nezvyklou barvu nebo jsou na skořápce vidět praskliny a nečistoty, nemá smysl ho zachraňovat. Patří do koše. Pomoci může i známý test ve sklenici vody: čerstvé vejce klesne dolů, starší se postaví na špičku a zkažené plave. Není to žádný laboratorní důkaz salmonely, spíš rychlá domácí kontrola. Ale někdy se hodí.

Jak nakupovat vejce s menším rizikem

Rozumné je brát vejce od ověřených prodejců a farmářů, kteří mají pořádek v hygieně a dokážou říct, odkud vejce skutečně pochází. Vejce „od známého ze dvora“ zní možná poctivěji, jenže bez dohledatelného původu je to spíš slepá víra než kontrola. U dovozů se navíc problémy neobjevily poprvé. Veterinární správa už dříve zpřísňovala kontroly dovozových vajec a v jiném případě se z trhu stahovalo 239 310 vajec z české produkce kvůli reziduím antibiotik. V minulosti Česko podle dřívějších údajů vrátilo do zahraničí také zhruba tři miliony vajec, nejvíce z Polska.

Vejce zkrátka patří mezi úplně běžné potraviny, ale bez rizika nejsou. Doma pomáhá skladování v chladu, oddělená práce se syrovými vejci a poctivá tepelná úprava. U prkénka nebo misky od syrových vajec se vyplatí sáhnout po horké vodě a saponátu hned, ne až po hodině. A míchaná vejce, omeleta nebo bábovka jsou v tomto směru jistější volba.

Co je dobré vědět o kontaminovaných vejcích

Jak poznám vejce se salmonelou?

Pouhým pohledem spolehlivě ne. V tom je celý problém. Vejce může vypadat normálně, může normálně chutnat, a přesto být kontaminované.

Pomůže vaření?

Ano, důkladná tepelná úprava riziko výrazně snižuje. Nejrizikovější bývají syrová vejce, nedovařená vejce a jídla, ve kterých zůstávají bez pořádného prohřátí.

Má smysl kupovat vejce od farmáře?

Ano, ale pouze od chovatele, kterému se dá věřit. Důležitý je dohledatelný původ, čisté zacházení a správné skladování. Samotná ručně psaná cedule u silnice nestačí.