Pekingské zelí, balkánský sýr, červená paprika a zálivka z majonézy s hořčicí. Salát, který se připraví za dvacet minut a chutná skvěle jak jako příloha k masu, tak jako samostatné jídlo s pečivem.
Když chci uvařit něco poctivého k nedělnímu obědu a přitom nestát dlouho u sporáku, dělám doma právě papežské obrácené řízky. Jsou šťavnaté, pečené v troubě na cibuli a slanině, a díky obrácenému obalování nejdřív ve vejci a potom v mouce mají jinou strukturu než klasický smažený řízek. Nejraději k nim dávám bramborovou kaši, která nasaje všechnu tu dobrou šťávu.
Když potřebuji uvařit teplý oběd z běžných surovin a nechci stát dlouho u plotny, sahám právě po tomto jídle. Zapečené brambory se zeleninou a sýrem jsou syté, nenáročné a díky vrstvení syrových brambor, zeleniny, vajec a dvou druhů sýra mají přesně tu domácí chuť, ke které se u nás vracíme pořád.
Buřtguláš je jedna z nejpoctivějších klasik české kuchyně. Brambory, špekáčky, kmín a paprika, a máte jídlo, které zahřeje líp než cokoliv jiného. Tenhle recept jsem si oblíbila pro jeho upřímnost: žádné složité postupy, žádné exotické suroviny.
Když chci uvařit poctivý oběd a přitom nestrávit půl dne u sporáku, sahám po tomhle kuřeti z jednoho pekáče. V troubě se peče spolu s bramborami, mrkví, paprikou, pórkem i rajčátky, takže se chutě krásně propojí a já mám hotovo skoro bez hlídání. Nejvíc mě na něm baví, že stačí všechno naskládat do pekáče, dobře okořenit a nechat troubu pracovat.
Kvašená zelenina doma není žádná magie ani složitá chemie. Stačí správný poměr soli, čerstvá zelenina a trocha trpělivosti. Z jedné dávky vznikne plná kvasná nádoba plná živých bakterií, vitamínu C a chuti, která překoná jakékoli kupované pickles.
Bramborový salát má u nás pověst sváteční přílohy, ale byla by škoda vytahovat ho jen na Štědrý den. Tahle verze je bez vajec a masa, zato s paprikou, kukuřicí a veganskou majonézou. Je sytá, barevná a hodí se přesně na dny, kdy nechcete stát hodinu u plotny a ještě mýt půl kuchyně.
Pečená kachna je přesně to jídlo, které vypadá složitěji, než ve skutečnosti je. Když si pohlídáte dvě věci – pomalé pečení a závěrečné vypečení kůže – zbytek už si sedne sám a na talíři máte poctivý oběd, který neurazí ani hladového strejdu.
Rozlétané ražniči mám ráda hlavně ve dnech, kdy se mi nechce nic napichovat na špejle a stát půl večera u plotny. Všechno se jen nakrájí na plech, promíchá a trouba odvede většinu práce. Výsledek je sytý, šťavnatý a za mě i praktičtější než klasický špíz.
Holubky jsou jídlo, které si u nás říká o pomalé pečení, voňavou omáčku a pořádný krajíc něčeho k zakousnutí. Já je dělám na maďarský způsob, protože mám ráda výraznější chuť, mletou papriku, slaninku a šťávu, do které se s chutí namáčí i rychlé placky z pánve. Právě spojení kapustových listů, vepřového masa a pečené paprikové omáčky z nich dělá recept, ke kterému se doma vracíme.
Jsou dny, kdy se mi nechce stát u sporáku hodinu, ale na obyčejný chleba k večeři také není nálada. Právě tehdy dělám kuřecí nudličky na kari s rýží – rychlé, syté jídlo z jedné pánve, které voní kořením a šťávu mu hezky vytáhne i kousek jablka. Díky krátkému restování masa a zahuštění trochou solamylu je hotovo překvapivě brzy.
Přiznám se vám, že buřty jsem dlouho považovala za pouhou grilovačkovou záležitost. Pak jsem zkusila naložit špekáčky do černého piva se zeleninou a strčit je do trouby – a byl to jiný svět. Šťavnatá cibulka nasáklá pivní zálivkou, chilli, sojovka a kmín udělají z obyčejných špekáčků jídlo, které na stole nevydrží dlouho. K tomu krajíc poctivého chleba a večeře je hotová.











