Kuřecí masová směs se zeleninou a rýží je přesně ten typ oběda, který člověk vaří ve chvíli, kdy nechce stát hodinu u sporáku, ale zároveň nemá chuť odbýt to rohlíkem. Je hotová poměrně rychle, suroviny nejsou nijak exotické a dá se upravit podle toho, co zrovna čeká v lednici nebo mrazáku.
Máte doma nadúrodu cukety? Vyzkoušejte tyto křupavé cuketové karbanátky s orestovanou slaninkou a sýrem. Podávané se smetanovou kaší tvoří dokonalý letní oběd!
Když chci doma udělat něco, po čem se jen zapráší, přijdou na řadu právě langoše z jogurtového těsta. Jsou příjemně vláčné, těsto se dobře zpracovává a díky jogurtu nepůsobí po usmažení těžce. U nás nejčastěji končí na talíři s česnekem, kečupem a sýrem, ale obstojí i s tatarkou.
Vepřová žebra si zaslouží víc než jen položit na plech a zapomenout na ně. Technika pečení na stojáka – kdy se žebra stočí do šneku, kost na kost, a pomalou cestou si dojdou pro svou nejlepší verzi – dává výsledek, který vypadá jako dort a chutná ještě líp. Maso se samo odděluje od kosti, šťáva zůstává uvnitř a z vnějšku se udělá kůrčička, na kterou se nezapomíná. Recept není složitý, ale chce trochu trpělivosti.
Guláš z kližky s Karlovarským knedlíkem je přesně ten typ jídla, u kterého se nevyplácí nic uspěchat. Maso potřebuje čas, cibule odvede půl práce za vás a mouku tentokrát klidně nechte ve skříňce. Za mě je to jedna z nejpoctivějších českých klasik.
Tohle jídlo vzniklo čistě z nouze – měla jsem v lednici zbylé brambory a hrst zeleniny, která se dožadovala spotřebování. Za dvacet minut stála na stole voňavá pánev se smetanovou omáčkou, do které se rozpustil Grana Padano, a celá rodina se ptala, jestli je toho dost na přídavek.
Když chci uvařit oběd, po kterém je doma ticho a slyšet je jen cinkání příborů, přijdou na řadu vepřové výpečky se zelím a bramborovým knedlíkem. Je to poctivé české jídlo, které potřebuje hlavně trochu času, ale jinak není nijak složité. U mě vyhrává kombinace plece a krkovice, pomalé pečení s cibulí a česnekem a knedlíky z vychladlých brambor vařených ve slupce.
Tortellini alla carne patří k vrcholům italské kuchyně. Masová náplň uzavřená v čerstvém těstě, přelitá poctivou rajčatovou omáčkou s paprikou a bylinkami – to je kombinace, která funguje vždy. Recept je přitom překvapivě rychlý a zvládne ho každý, kdo umí nasekat cibuli a otevřít konzervu pasírovaných rajčat.
Pečené kuře s rýží je přesně ten typ oběda, který vypadá obyčejně, ale na stole zmizí rychleji než kdejaká novota z internetu. Důležitá je šťáva z masa a cibule, protože právě ta udělá z rýže něco víc než jen přílohu.
Gratinované brambory pro mě byly dlouho jen pojmem. Ale pak jsem je zkusila připravit a byla jsem víc než mile překvapená. Zkuste taky! Pošušňáte si.
Když chci vařit jídlo, u kterého mám doma klid a vím, že se nikdo nebude v talíři nimrat, přijde na řadu právě tahle klasika. Masové koule v rajské omáčce s kynutým knedlíkem jsou poctivé, syté a přitom se dají zvládnout i bez zbytečného stresu. U knedlíku se mi osvědčilo pomalé přilévání teplé vody do těsta a u omáčky zase to, že ji nechám chvíli provařit, aby měla kulatější chuť.
Letní zelenina je teď na trhu doslova na každém rohu a bylo by škoda ji nevyužít naplno. Tento recept spojuje šťavnaté masové kuličky, voňavou zeleninu a zlatavý sýr – a všechno se to peče pohromadě v jednom pekáči. Žádné přelévání mezi hrnci, žádné hlídání čtyř hořáků najednou. Výsledek je vydatný, barevný a překvapivě variabilní – pokaždé trochu jiný podle toho, co zrovna máte doma.











