Konec léta u nás doma vypadá každý rok podobně: na lince leží miska švestek, v misce se mele mák a z trouby jde vůně, kvůli které se do kuchyně seběhnou všichni. Tenhle makový koláč se švestkami a drobenkou peču z jemného kynutého těsta, které není složité, rychle se zadělá a díky máslu s mlékem zůstává hezky vláčné i druhý den.

Když dojde pečivo a do obchodu se mi opravdu nechce, přicházejí na řadu tyhle hrnkové housky. Jsou z obyčejných surovin, odměřené jen hrnkem, a právě v tom je jejich největší kouzlo. Těsto stačí nechat vykynout, potřít vejcem a za pár minut pečení je na stole měkké domácí pečivo, které se hodí ke snídani i k večeři.

Konec léta u nás doma znamená jediné: do kuchyně přijdou švestky, zadělá se kynuté těsto a pečou se velké švestkáče do pekáče. Dělala je moje babička, miloval je i táta a právě tahle verze s půlkami švestek, kostkou cukru uvnitř a poctivě máslem potřeným povrchem patří mezi recepty, které se u nás drží roky. Jsou šťavnaté, voňavé a nejlepší ještě trochu teplé.

Právě vytažená z trouby, s vůní másla, vanilky a rumu, to je u nás doma vánočka, která se nepeče jen v prosinci. Dělám ji i během roku, když chci něco poctivého ke snídani nebo k odpolední kávě, a mám ráda, že z pár běžných surovin vznikne nadýchané kynuté pečivo s rozinkami a mandlemi. Tenhle postup se mi osvědčil hlavně proto, že těsto zůstává vláčné a po upečení se dobře krájí.

Na plechu vypadá slavnostně, ale doma ji dělám hlavně tehdy, když chci upéct něco poctivého pro víc lidí najednou. Tahle buchta inspirovaná chodským koláčem má měkké kynuté těsto, vrstvu tvarohu, máku a navrch marmeládu s rumem a skořicí. Je to přesně ten typ pečení, kdy se vyplatí chvilku počkat, protože výsledek zmizí ze stolu až podezřele rychle.

Sezóna meruněk u nás doma znamená jediné: aspoň jednou musí přijít na stůl poctivé meruňkové knedlíky z kynutého těsta. Dělám je jako sladký oběd i večeři, protože zasytí, nejsou zbytečně složité a s máslem, tvarohem a drobenkou chutnají přesně tak, jak si člověk pamatuje z dětství.

Když chci upéct něco, co doma udělá radost úplně všem, většinou vyhrají právě kynuté buchty s povidly a čokoládou. Jsou poctivé, měkké, krásně voní po másle a citronové kůře a díky dvojité náplni nepůsobí suše ani druhý den. Dělám je pečené vedle sebe v pekáči, takže zůstanou hezky vláčné a nahoře stačí jen trocha rozpuštěného másla.

Domácí koblihy jsou jiná liga než ty z cukrárny. Tenhle recept s vaječným likérem v těstě a vanilkovým krémem uvnitř jsem zkoušela poprvé loni v únoru a od té doby ho opakuju každý masopust, ale upřímně, i mimo něj.

Když chci upéct nebo uvařit něco, co působí slavnostně, ale přitom zůstává poctivě domácí, sáhnu po alpském sladkém knedlíku. Je to velký kynutý knedlík plněný povidly, podávaný s vanilkovým krémem a mákem s cukrem, a právě tahle kombinace z něj dělá sytý dezert, který se hodí i jako víkendový oběd.

Když chci upéct domácí pečivo a nechci u něj strávit půl dne, sahám právě po rohlících z majonézového těsta. Jsou měkké, vláčné a práce s nimi je mnohem snazší, než by člověk čekal. Právě majonéza v těstě dělá velkou službu. Pečivo není suché a i druhý den chutná velmi dobře.

Když potřebuji upéct něco domácího ke kávě a nechce se mi čekat půl dne na těsto, přicházejí u nás na řadu právě tyhle koláčky s tvarohem a povidly. Jsou z majonézového těsta, které je krásně vláčné, dobře se s ním pracuje a po upečení zůstává jemné i druhý den. Navrch dávám drobenku a ještě horké koláčky potírám máslem s rumem, protože právě tenhle detail jim dodá vůni, kterou mám s poctivým domácím pečením spojenou od dětství.

Tvarohové šátečky mám ráda hlavně ve dnech, kdy chci něco domácího ke kávě, ale nechci půl odpoledne hlídat kynutí. Tohle těsto je zvláštní kousek: je v něm droždí, ale díky prášku do pečiva a máslu se na nic dlouze nečeká. Výsledek je poctivý, měkký a s tvarohem uprostřed přesně takový, jaký má být.