Vypadá to skromně, ale na talíři to funguje až překvapivě dobře. Studentský řízek z gothaje dělám ve chvíli, kdy chci rychlou teplou večeři z obyčejných surovin, a letní bramborový salát se slaninou, cibulí a jemně kyselou zálivkou mu dodá přesně to, co potřebuje. S tatarkou je to stará dobrá kombinace, která má pořád co nabídnout.

Květákové placičky znají mnozí z dětství – jenže tahle verze má jeden trik navíc. Půlka květáku se uvaří, druhá půlka jde na hrubé struhadlo syrová. Díky tomu placičky drží tvar, ale uvnitř zůstanou příjemně vláčné.

Když vím, že doma došel chleba a do obchodu se mi opravdu nechce, sahám po tomhle rychlém domácím chlebíku z droždí. Je hotový za pár hodin, krásně provoní byt a díky pečení v přikrytém pekáči má pevnou kůrku a měkkou střídu, kterou máme doma nejradši.

Tenhle dezert z karamelového pudinku a mléčné čokolády je přesně ten typ moučníku, který na plechu vypadá slavnostně, ale v kuchyni kolem něj neběháte půl dne. Dole je rychlý kakaový plát, nahoře hladký krém a mezi tím žádná zbytečná věda. Jen je potřeba pohlídat hustotu pudinkové vrstvy a nechat řezy opravdu vychladnout.

Když potřebuji uvařit něco sytého a přitom nechci stát půl dne u sporáku, sahám po vepřovém Stroganovu. Je rychlý, výrazný a díky smetaně, hořčici, žampionům a kyselým okurkám má přesně tu chuť, kvůli které se doma chodí do kuchyně dívat, kdy už bude hotovo.

Když je venku horko a nikomu se nechce stát dlouho u sporáku, sahám doma po jídlech, která zasytí a přitom nepůsobí těžce. Tyhle pečené bramborové dukáty s pažítkovým tvarohem a okurkovým salátem z podmáslí dělám právě v takové dny nejraději – stačí pár běžných surovin, trouba odvede většinu práce a kmín s lehce opečenými bramborami udělají svoje.

Když se doma sejde miska třešní, pár měkkých meruněk a chuť na něco sladkého ke kávě, u nás většinou vyhraje právě tvarohová bublanina. Je z velkého plechu, takže se hodí i pro početnější rodinu, a díky sněhu z bílků a lžičkám tvarohové směsi zůstává hezky nadýchaná i vláčná. Mám ráda, že se obejde bez složitostí a přitom působí jako poctivý letní moučník.

Když potřebuji upéct něco na plech a nechci u toho strávit půl odpoledne, sahám právě po pudinkové buchtě se zakysanou smetanou. Je rychlá, suroviny bývají doma a díky vanilkovému pudinku a vrstvě zakysané smetany zůstane krásně vláčná i druhý den. U nás se nejčastěji peče na víkend, kdy se v kuchyni pořád někdo motá a uždibuje ještě teplé rohy.

Na pařížský dort si vzpomenu vždycky, když se doma chystá oslava a nechci péct nic zbytečně překombinovaného. Je to poctivý čokoládový dort s vláčným kakaovým korpusem, jednoduchým sirupem a jemným krémem ze smetany a hořké čokolády, který potřebuje hlavně trochu času na vychlazení.

Když chci vařit jídlo, u kterého mám doma klid a vím, že se nikdo nebude v talíři nimrat, přijde na řadu právě tahle klasika. Masové koule v rajské omáčce s kynutým knedlíkem jsou poctivé, syté a přitom se dají zvládnout i bez zbytečného stresu. U knedlíku se mi osvědčilo pomalé přilévání teplé vody do těsta a u omáčky zase to, že ji nechám chvíli provařit, aby měla kulatější chuť.

Kornoutky s vanilkovým krémem patří k těm sladkostem, které v dětství vypadaly jako velká slavnost. Doma upečené z jogurtového těsta jsou ale překvapivě nenáročné a výsledek za to stojí.

Poprvé jsem tuhle hovězí tokáň na víně dělala ve chvíli, kdy jsem chtěla uvařit něco svátečnějšího, ale ne přehnaně složitého. Výsledek mě mile překvapil – maso se po delším dušení krásně zjemní, omáčka získá plnou chuť po cibuli, česneku a víně a domácí špecle k tomu sednou přesně tak, jak má správná poctivá příloha sedět.