Mirinda řezy patří k těm moučníkům, které vypadají slavnostně, ale ve skutečnosti nejsou nijak záludné. Dole je kakaový korpus, uprostřed tvarohová vrstva a nahoře pomerančové želé z limonády a pudinku. Když jsem je dělala poprvé, místo Fanty jsem prostě vzala Mirindu, protože byla doma. A fungovalo to bez debat.

Toužíte po dokonale křupavém ranním pečivu jako z poctivé řemeslné pekárny? Upečte si fantastické domácí rohlíky zadělávané v domácí pekárně sypané solí a kmínem podle jednoduchého a spolehlivého receptu.

Bublanina s třešněmi je přesně ten moučník, který mizí ještě vlažný z plechu, i když si všichni předem slavnostně slíbí, že počkají na kávu. Tahle verze má navíc tvarohovou náplň, takže není suchá, lépe drží vláčnost a druhý den chutná za mě ještě o chlup líp.

Kaiserky kupuje skoro každý, ale doma dávají větší smysl, než by se na první pohled zdálo. Těsto je jednoduché, suroviny běžné a největší věda je vlastně jen to zamotání, které se po druhém kusu srovná.

Letní buchta se šlehačkou, zakysanou smetanou a čerstvými jahodami je přesně ten typ dezertu, který nepotřebuje žádné složité triky. Piškotový základ je hotový za deset minut v troubě, krém se vyšlehá za chvíli a jahody udělají zbytek práce samy.

Klasický bramborák je poctivá věc, ale někdy sedí v žaludku jako kámen. Cuketa ho odlehčí, zvláční střed a přitom mu nevezme křupavé okraje. Jen se nesmí odfláknout vymačkání vody a byla by škoda vylít škrob, který se usadí z brambor na dně misky.

Sezóna meruněk u nás doma znamená jediné: na lince se objeví mísa ovoce a za chvíli už voní trouba. Tahle meruňková bublanina je přesně ten typ moučníku, který zamíchám během pár minut, naliju na plech a o zbytek se postará pečení. Díky polohrubé mouce a jednoduchému litému těstu je vláčná, nadýchaná a skvěle se hodí ke kávě i na víkendovou návštěvu.

Když se doma sejde miska malin, hrst borůvek a dvě letní jablka, bývá o odpolední pečení rozhodnuto. Tento třený koláč s ovocem dělám do koláčové formy, je rychlý, vláčný a díky škrobové mouce i krásně jemný. Navrch přijde poctivá drobenka a z trouby pak voní přesně tak, jak má domácí moučník v létě vonět.

Když se u nás doma vaří svíčková, rajská nebo pečené maso se šťávou, bez houskového knedlíku to zkrátka není ono. Právě tenhle recept dělám ve chvíli, kdy chci poctivou českou přílohu, která je jemná, nadýchaná a přitom není zbytečně složitá. Základ stojí na kynutém těstě, vlažném mléce a starším pečivu nakrájeném na kostičky, díky kterému mají knedlíky správnou strukturu.

Když chci doma udělat něco, po čem se jen zapráší, přijdou na řadu právě langoše z jogurtového těsta. Jsou příjemně vláčné, těsto se dobře zpracovává a díky jogurtu nepůsobí po usmažení těžce. U nás nejčastěji končí na talíři s česnekem, kečupem a sýrem, ale obstojí i s tatarkou.

Když se doma objeví miska červeného rybízu, skoro vždycky z ní část skončí právě v této buchtě. Je z plechu, bez zbytečných okolků, krásně vláčná a díky polevě ze zakysané smetany a hořké čokolády působí svěže i v teplých dnech. Mám ji ráda hlavně proto, že kyselkavé ovoce vyváží jemné těsto a čokoláda tomu dá trochu dospělejší chuť.

Poslední letní víkend, večer telefonát od sousedky a pozvání na nedělní grilování. Přesně v takové chvíli jsem sáhla po víc než 45 let starém receptu na jablkový koláč paní Zemanové. Je rychlý, ze surovin, které bývají doma, a díky strouhaným jablkům zůstává hezky vláčný i druhý den.