Kakaové Fanta řezy jsou retro dezert s lehkým kefírovým těstem, vzdušným tvarohovým krémem a originální vrstvou ze slazené Fanty a vanilkového pudinku. Recept s mandarinkami a čoko lupínky, který zmizí z plechu dřív, než stihnete uvařit kávu.

Knedlo zelo vepřo je přesně ten typ jídla, u kterého se nevyplácí nic uspěchat. Není to složité, ale chce to dát masu čas a zelí dochutit tak, aby nebylo ani plané, ani přeslazené. Za mě je nejlepší na tom to, že z obyčejných surovin vznikne talíř, který vypadá skoro slavnostně, i když jste jen doma a venku je obyčejné úterý.

Tenhle tvarohový koláč je přesně ten typ moučníku, který vypadá pracněji, než ve skutečnosti je. Spodní vrstva se krátce předpeče, navrch přijde lehká tvarohová náplň se sněhem z bílků a celé se to přikryje zbytkem těsta. Výsledek je poctivý, vysoký koláč na plech, který se dobře krájí a nezmizí po dvou soustech.

Když jsem si nedávno koupila feferonkový salát v obchodě, zůstala jsem trochu rozpačitá. Pár kousků hrášku, kapie, sýr skoro nikde a pálivost jen na oko. Doma si ho proto dělám po svém: poctivý, se sýrem, feferonkami, lehce naloženou cibulí a trochou worcesteru, aby měl přesně ten retro charakter, který si člověk pamatuje z lahůdek.

Maková buchta bez mouky a cukru, která se rozplývá na jazyku a přitom neobsahuje ani gram bílé mouky ani klasického cukru. Místo toho ovesné vločky, mletý mák a xylitol – a výsledek je překvapivě vláčný.

Salátová polévka zní na první dobrou trochu podezřele, to přiznávám. Jenže jakmile se v hrnci sejde cibulka, klobása, mléko, kopr a nakonec salát, dává to překvapivě dobrý smysl. Je to poctivá, lehce nakyslá polévka, která zužitkuje i větší hlávku a není s ní zbytečné cavyky.

Když chci uvařit poctivý oběd a přitom nestrávit půl dne u sporáku, sahám po tomhle kuřeti z jednoho pekáče. V troubě se peče spolu s bramborami, mrkví, paprikou, pórkem i rajčátky, takže se chutě krásně propojí a já mám hotovo skoro bez hlídání. Nejvíc mě na něm baví, že stačí všechno naskládat do pekáče, dobře okořenit a nechat troubu pracovat.

Slanečci jsou pro mě čistá nostalgie. Vzpomínám si, jak babička otvírala sklenici naložených sleďů a celá kuchyň se okamžitě naplnila tou charakteristickou vůní octa a koření. Dnes si je nakládám sama bez soli, protože ryba je dost slaná sama o sobě, jen s cibulí, bobkovým listem, novým kořením, pepřem a slunečnicovým olejem.

Míša řezy jsou přesně ten moučník, který se v rodině ztratí rychleji, než stihnete uvařit kávu. Kakaový korpus, poctivý tvarohový krém a tenká čokoládová vrstva fungují už desítky let a pořád není moc co vylepšovat. Jen je dobré vědět pár pravidel předem, jinak se krém umí urazit.

Zapečené brambory s cibulí a tofu jsou u nás doma klasika, která se na stůl dostane vždy, když nechci trávit hodiny u sporáku. Vrstvený pekáč s křupavou cibulkou, měkkými bramborami a sójovými špekáčky se postará o sytý oběd nebo večeři pro tři osoby.

Když potřebuji upéct něco ke kávě pro rodinu nebo návštěvu a nechci u toho strávit půl dne, sahám právě po tvarohových řezech s broskvemi. Mají vláčné kakaové těsto, jemnou tvarohovou náplň a šťavnaté ovoce, které celý moučník krásně odlehčí. U nás doma se osvědčily hlavně proto, že jsou na jeden plech, dobře se krájí a chutnají i druhý den z lednice.

Tenhle jablkový koláč s pudinkem je přesně ten typ receptu, který vypadá trochu nenápadně, ale na plechu funguje překvapivě dobře. Není z klasické mouky, těsto stojí na vločkách, mandlích a jáhlové mouce, takže je sytější a za mě i příjemnější než běžná rychlobuchta, která za dvě hodiny zmizí z těla i z paměti.