Když mi na míse zůstanou čtyři přezrálé banány a nikomu už se do nich nechce, končí skoro pokaždé v této buchtě. Je vláčná, voňavá po skořici a rumu, nahoře s čokoládou a kokosem, takže působí slavnostněji, než kolik s ní je práce. Právě zralé banány a lehce vmíchaný sníh z bílků dělají ten rozdíl, kvůli kterému ji peču pořád dokola.

Bramborový salát nemusí stát na majonéze, aby byl plný chuti. Vídeňská verze je u nás doma oblíbená hlavně ve chvíli, kdy chci k řízku nebo pečenému masu něco lehčího, svěžího a přitom poctivého. Kouzlo je v tom, že se ještě teplé brambory zalijí zálivkou s hořčicí, octem a horkým vývarem, takže do sebe vše krásně nasáknou.

Švestkové knedlíky patří k těm jídlům, která nevyžadují přesné váhy ani kuchařský diplom – stačí správná konzistence těsta a zralé švestky. Recept od oka, který se předává z generace na generaci.

Plněné žampiony mám ráda hlavně ve dnech, kdy člověk nechce stát hodinu u sporáku a přesto nechce večeři odbýt rohlíkem. Stačí pár větších kloboučků, šunka nebo anglická slanina, cibule a sýr, a z obyčejných hub je rázem teplé jídlo, které vypadá líp, než kolik s ním bylo práce.

Když se u nás doma objeví první opravdu sladké švestky, bývá o víkendové pečení rozhodnuto. Tenhle švestkový koláč ze špaldové mouky dělám ráda právě proto, že s ním není moc práce, krásně voní po skořici a maková posýpka mu dá příjemně křupavý vršek.

Když chci uvařit něco poctivého, co zasytí a druhý den chutná snad ještě líp, přijdou na řadu plněné zelní listy. U nás doma je dělám s mletým masem, poloměkkou rýží a rajčatovou šťávou, pomalu je dusím v hrnci a mezi vrstvy dávám cibuli a houby, protože právě to jim dodá plnější chuť.

Obalená kuřecí křidélka s bramborovým salátem patří u nás doma k jídlům, která dělám ve chvíli, kdy chci něco poctivého, sytého a přitom nijak složitého. Křidélka stačí dobře ochutit, pečlivě obalit a usmažit dozlatova, zatímco bramborový salát získá správnou chuť díky kyselým okurkám, cibuli a troše hořčice.

Když chci mít doma čerstvé pečivo i na druhý den, zadělám tohle jedno těsto a udělám z něj část baget a část bulek. Recept mám ráda hlavně proto, že není složitý, vystačí s obyčejnými surovinami a díky krátkému spaření v horké vodě má pečivo hezky křupavou kůrku a měkký, vláčný střed.

Jsou dny, kdy člověk nechce vymýšlet nic složitého a stejně chce dát na stůl teplou večeři, po které nezůstane ani sousto. Přesně tehdy u nás přicházejí na řadu špagety s točeňákem a rajčatovou omáčkou, kterým doma říkáme tak trochu po staru ‘špagety Gustava Husáka’. Stačí cibule, točený salám, kečup a případně trochu rajčatového protlaku, a za chvíli je hotovo.

Když se v létě objeví miska borůvek a doma je chuť na něco sladkého ke kávě, sahám často právě po této buchtě. Borůvková buchta politá zakysanou smetanou je nenáročná, rychlá a má jednu velkou výhodu – díky smetaně nalité na horký korpus zůstane krásně vláčná i další den.

Míša řezy jsou u nás doma naprostá klasika – kakaový korpus, svěží tvarohový krém a lesklá čokoládová poleva. Recept zvládne i začátečník a nejlépe chutná druhý den.

Když potřebuji něco sladkého k odpolední kávě a nechci vytahovat váhu, sahám právě po téhle buchtě s tvarohem a marmeládou. Je to poctivá domácí klasika z hrnků, hotová bez zbytečného přemýšlení, a právě vrstva oslazeného tvarohu s trochou domácí meruňkové marmelády jí dává vláčnost i příjemně ovocnou chuť.