Domácí pizza má jednu velkou výhodu oproti té z krabice: víte přesně, co do ní dáváte. Těsto ze základních surovin, rajčatová omáčka připravená za pět minut a obloha přesně podle vaší chuti. Žádné kompromisy, žádné přebytečné přísady. Tento recept vychází z osvědčeného základu, který funguje jak pro tenké neapolské těsto, tak pro nadýchanější variantu vhodnou pro české chutě.
Každý rok v srpnu stojím nad bednou přezrálých rajčat a říkám si, že letos to zvládnu líp než loni. Tentokrát jsem vsadila na rajčatovou omáčku.
Pizza patří mezi nejoblíbenější jídla na světě, ale jen málokdo skutečně zná rozdíly mezi jednotlivými druhy.
Když chci uvařit něco poctivého, co zasytí a druhý den chutná snad ještě líp, přijdou na řadu plněné zelní listy. U nás doma je dělám s mletým masem, poloměkkou rýží a rajčatovou šťávou, pomalu je dusím v hrnci a mezi vrstvy dávám cibuli a houby, protože právě to jim dodá plnější chuť.
Jsou dny, kdy člověk nechce vymýšlet nic složitého a stejně chce dát na stůl teplou večeři, po které nezůstane ani sousto. Přesně tehdy u nás přicházejí na řadu špagety s točeňákem a rajčatovou omáčkou, kterým doma říkáme tak trochu po staru ‘špagety Gustava Husáka’. Stačí cibule, točený salám, kečup a případně trochu rajčatového protlaku, a za chvíli je hotovo.
Když nevím, co udělat k večeři pro celou rodinu najednou, často vyhraje domácí pizza na plechu. Je sytá, přizpůsobí se tomu, co zrovna mám v lednici, a díky jednoduchému kynutému těstu z hladké mouky, droždí a olivového oleje bývá hotová bez zbytečného vymýšlení.
Křupavá kuřecí křídla nemusí nutně skončit na grilu. Trouba zvládne totéž – a rajčatová omáčka s worcestrem a medem z nich udělá něco, u čeho se zastaví celá rodina.
Domácí pizza, která chutná jako z italské pece, není žádná utopie. Stačí kvalitní mouka, trochu trpělivosti a lednice, která udělá většinu práce za vás. Těsto kynuté přes noc se chová úplně jinak než to hodinové – je vláčnější, vzdušnější a na okrajích se při pečení krásně nafukuje do zlatavých bublin.
Tortellini alla carne patří k vrcholům italské kuchyně. Masová náplň uzavřená v čerstvém těstě, přelitá poctivou rajčatovou omáčkou s paprikou a bylinkami – to je kombinace, která funguje vždy. Recept je přitom překvapivě rychlý a zvládne ho každý, kdo umí nasekat cibuli a otevřít konzervu pasírovaných rajčat.
Pizza není jen rychlé jídlo, má za sebou víc než tisíc let historie. I doma ji lze připravit tak, aby tenké těsto bylo průsvitné, okraj nadýchaný a omáčka voněla čerstvými rajčaty. Recept vychází z osvědčeného postupu s kváskem, zakysanou smetanou v těstě a pečením na vysokou teplotu.
Pizza z tekutého těsta zní možná neobvykle, ale výsledek vás překvapí. Těsto je řidší než klasické – přibližně jako husté palačinkové – a místo dlouhého kynutí ho stačí krátce předpéct. Žádná chemie, žádné mražené polotovary. Jen mouka, droždí, olivový olej a chuť si udělat rychlou, ale chutnou večeři.











