Vajíčkový salát si pamatuji hlavně z obložených chlebíčků, které zmizely dřív, než se donesl druhý tác. Je to přesně ten typ jídla, který nevypadá složitě – a také není – ale jednu věc si pohlídat musíte: nepřehnat to s majonézou a neudělat z něj bledou kaši. Když zůstanou kostičky vajec i okurek pěkně znatelné, chutná mnohem líp a na pečivu drží tak, jak má.

Když je doma miska zralých rajčat a venku teplo, dělám tenhle jednoduchý rajčatový salát skoro automaticky. Je hotový za pár minut, stačí pár běžných surovin a díky lžičce vinného octa a troše tatarky má plnější, starosvětskou chuť. Nejlepší je dobře vychlazený, kdy se všechno hezky propojí.

Když je venku horko a nikomu se nechce stát u sporáku, u nás doma přichází na řadu švýcarský salát. Je sytý, osvěžující a přitom složený z úplně obyčejných surovin, které mívám často v lednici. Mám ráda hlavně to, že se dá udělat buď s jemnou jogurtovo-majonézovou zálivkou, nebo jen s lehkým octovým nálevem, a pokaždé chutná trochu jinak.

Když má člověk chuť na bramborák, obvykle ho nadšení přejde ve chvíli, kdy si představí struhadlo, pánev a nekonečné otáčení placek. Bramborák na plechu tento problém řeší docela po selsku: těsto uděláte klasicky ze syrových brambor, rozprostřete ho na plech a trouba odvede práci za vás. Chuť česneku, majoránky a poctivých brambor zůstává, jen kuchyň nevypadá jako po smažícím maratonu.

Tohle jídlo vzniklo čistě z nouze – měla jsem v lednici zbylé brambory a hrst zeleniny, která se dožadovala spotřebování. Za dvacet minut stála na stole voňavá pánev se smetanovou omáčkou, do které se rozpustil Grana Padano, a celá rodina se ptala, jestli je toho dost na přídavek.

Někdo drožďovou pomazánku nemůže ani cítit, u nás doma se po ní ale jen zapráší. Dělám ji hlavně ve dnech, kdy potřebuji rychlou večeři bez velkého vaření, a nejradši ji sypu čerstvě střiženou pažitkou. Základ je v dozlatova opečené cibuli, rozpuštěném čerstvém droždí a vejcích, která pomazánku zjemní a pěkně spojí.

Tortellini alla carne patří k vrcholům italské kuchyně. Masová náplň uzavřená v čerstvém těstě, přelitá poctivou rajčatovou omáčkou s paprikou a bylinkami – to je kombinace, která funguje vždy. Recept je přitom překvapivě rychlý a zvládne ho každý, kdo umí nasekat cibuli a otevřít konzervu pasírovaných rajčat.

Špagety s cuketovo-nivovou omáčkou a křupavou slaninou jsou přesně ten typ večeře, který zachrání i ten nejunuděnější úterní večer. Omáčka se připraví za dobu, co se vaří těstoviny, a výsledek je krémový, sýrový a plný chuti.

Fleky se zelím znám odmalička, ale tenhle recept s čínským nádechem mě přesvědčil, že klasika potřebuje občas trochu dobrodružství. Sójová omáčka, rybí omáčka a pár kapek Tabaska promění obyčejné těstoviny se zelím v něco, co u nás doma zmizí z hrnce dřív, než si stihnu přinést příbor.

Letní zelenina je teď na trhu doslova na každém rohu a bylo by škoda ji nevyužít naplno. Tento recept spojuje šťavnaté masové kuličky, voňavou zeleninu a zlatavý sýr – a všechno se to peče pohromadě v jednom pekáči. Žádné přelévání mezi hrnci, žádné hlídání čtyř hořáků najednou. Výsledek je vydatný, barevný a překvapivě variabilní – pokaždé trochu jiný podle toho, co zrovna máte doma.

Když se u nás doma řekne rychlá teplá večeře, která potěší děti i dospělé, často padne volba právě na domácí langoše. Dělám je z kynutého těsta s mlékem, trochou zakysané smetany a jedním vejcem, díky čemuž zůstávají měkké i po usmažení. Nejradši je podávám s česnekem, sýrem a kečupem, ale dobře fungují i v jednodušší verzi jen se solí.

Ještě večer naložím maso, druhý den už je večeře skoro bez práce. Vepřové nudličky na cibuli s rýží dělám ve dnech, kdy chci něco poctivého, ale nechci stát hodinu u sporáku. Díky krátké marinádě ze sójové omáčky, worcesteru a česneku je maso výrazné, šťavnaté a cibule mu dodá přesně tu domácí chuť, kterou mám na takových jídlech ráda.