Když chci uvařit oběd, na kterém se doma všichni shodnou, často padne volba právě na kuřecí stehna na paprice s tarhoňou. Je to poctivé, syté a přitom nijak složité jídlo, které stojí na jemně orestované cibuli, sladké paprice a smetanové omáčce. Tarhoňa k tomu sedí překvapivě dobře, protože omáčku pěkně nasaje a na talíři z ní není jen obyčejná příloha.
Škubánky patří mezi ta jídla, která se nedají uspěchat. Brambory uvařené na čtvrtky, trocha polohrubé mouky a správné spaření pod pokličkou – a máte těsto, které se samo odlepuje od stěn hrnce. K obědu s mákem a cukrem, k večeři opečené na pánvi s cibulí a slaninou.
Cuketové karbanátky smažené na sádle se smetanovou kaší a čerstvým salátem – poctivý oběd, který u nás doma mizí z talíře dřív, než si stihnu nalít sklenici vody.
Tohle je přesně ten typ oběda, který nevypadá složitě a ani složitý není, ale na talíři působí poctivě. Vepřové nudličky ve smetanové omáčce stojí na pár chytrých krocích: maso nejdřív naložit, pak rychle opéct a omáčku nenechat zbytečně utopit ve vodě.
Vepřové plátky na česneku jsou u nás doma klasika, která se nikdy neomrzí. Maso se dusí na výpeku s cibulí, česnekem a sladkou paprikou do měkka, pak se lehce zahustí a podává s rýží a okurkový salátem s kmínem.
Čevapčiči jsou jedním z nejznámějších pokrmů balkánské kuchyně – malé válečky z mletého masa, které se grilují nebo opékají na pánvi a podávají s ajvarem, jogurtem a chlebem. Původ tohoto jídla sahá až do období osmanské říše, kdy se na Balkáně rozšířilo grilované mleté maso ve stylu tureckého köfte.
Když je venku horko, nechce se člověku vařit nic složitého a už vůbec ne stát hodinu u sporáku. Těstoviny s vepřovkou jsou přesně ten typ oběda, který zachrání den: pár běžných surovin, jedna pánev, hrnec na těstoviny a za chvíli je hotovo.
Kuřecí masová směs se zeleninou a rýží je přesně ten typ oběda, který člověk vaří ve chvíli, kdy nechce stát hodinu u sporáku, ale zároveň nemá chuť odbýt to rohlíkem. Je hotová poměrně rychle, suroviny nejsou nijak exotické a dá se upravit podle toho, co zrovna čeká v lednici nebo mrazáku.
Květákové placičky znají mnozí z dětství – jenže tahle verze má jeden trik navíc. Půlka květáku se uvaří, druhá půlka jde na hrubé struhadlo syrová. Díky tomu placičky drží tvar, ale uvnitř zůstanou příjemně vláčné.
Když potřebuji uvařit něco obyčejného, sytého a bez zbytečného vymýšlení, sahám po bramborovém přívarku. Je hotový z běžných surovin, které mívám doma skoro pořád, a díky kombinaci jíšky, zátřepky, bobkového listu a trošky octa má přesně tu starou domácí chuť, kterou si u nás každý rád přidá.
Když potřebuji uvařit něco sytého a přitom nechci stát půl dne u sporáku, sahám po vepřovém Stroganovu. Je rychlý, výrazný a díky smetaně, hořčici, žampionům a kyselým okurkám má přesně tu chuť, kvůli které se doma chodí do kuchyně dívat, kdy už bude hotovo.
Pečené kuře s rýží je přesně ten typ oběda, který vypadá obyčejně, ale na stole zmizí rychleji než kdejaká novota z internetu. Důležitá je šťáva z masa a cibule, protože právě ta udělá z rýže něco víc než jen přílohu.
