Lipánek si většina z nás spojuje s dětskou svačinou, kterou člověk snědl dřív, než stihl zavřít lednici. Domácí verze je přitom směšně jednoduchá: tvaroh, zakysaná smetana, trocha vanilky a nakonec šlehačka. Za mě je to jeden z těch receptů, kde nemá cenu nic zbytečně komplikovat.

Toužíte po poctivé české klasice v lehčí a zdravější verzi? Vyzkoušejte vynikající držkovou polévku z hlívy ústřičné! Vůně majoránky, papriky a česneku vás zaručeně dostane.

Zeleninová polévka s drožďovými knedlíčky je pokrm, který v sobě spojuje jednoduchost a poctivost domácí kuchyně. Kořenová zelenina dusí na másle, vývar se vaří pomalu a knedlíčky vznikají přímo v hrnci. Žádné složité kroky, žádné zbytečné nádobí. Drožďové knedlíčky jsou přitom trochu zapomenutá záležitost, a přitom jsou překvapivě lehké a vděčné. Recept se hodí na oběd i večeři, zvládne ho každý a zeleninu v něm ocení i ti, kdo ji jinak příliš nevyhledávají.

Přiznám se, že cheesecake jsem dlouho obcházela velkým obloukem. Bála jsem se prasklin, přepečené náplně a všeho toho, co se může pokazit. Pak přišlo mango a všechno se změnilo – výsledek byl tak krémový a voňavý, že jsem litovala jediné věci: že jsem nezačala dřív.

Klasický rajčatový salát si pamatuji z dětství z jídelny i od babičky, jen pokaždé chutnal trochu jinak. Jednou byl skoro utopený v nálevu, podruhé měl víc cibule než rajčat, ale když se trefí poměr, je to skvělá letní příloha i rychlá večeře.

Hovězí vývar je přesně ten typ receptu, u kterého se nic neokecá. Když mu dáte dobré maso, kosti a hlavně klid, odmění se vám čirou polévkou, která postaví na nohy po nemoci i zahřeje na duši. Za mě je nejdůležitější neuspěchat začátek a nenechat hrnec divoce vařit, protože pak bývá vývar kalný a to je zbytečná škoda.

Vypadá trochu nenápadně, ale jakmile se rozkrojí, ukáže se jeho největší přednost. Medovník s červenou řepou bývá krásně vláčný, nevysušuje se a díky karobové polevě má jemnější, kulatější chuť než klasická kakaová buchta. Dělám ho na plech, když chci upéct něco sytého ke kávě i na svačinu, a právě nastrouhaná řepa je ten detail, který z obyčejného moučníku udělá rodinnou jistotu.

Skvělá volba pro dny, kdy je potřeba uvařit něco sytého z obyčejných surovin a bez zbytečného utrácení. Mléčnou fazolovou polévku dělám hlavně tehdy, když chci teplou večeři do jedné hrnce, která zasytí celou rodinu. Díky barevným fazolím, bramborám a sójovému mléku je jemná, krémová a přitom pořád taková ta poctivá domácí.

Když potřebuji k pečenému masu nebo karbanátkům rychlou a levnou přílohu, často skončím právě u rajčatového zelí. Dělám ho z obyčejného hlávkového zelí, rajčatového protlaku a cibule, takže není potřeba nic složitého shánět. Má příjemně sladkokyselou chuť, hezkou barvu a díky mouce bez bílé klasiky se dá udělat i o něco lehčí.

Mrkev patří mezi zeleninu, která se v kuchyni nesmírně hodí – a ne jen do polévky. Mrkvové placičky jsou rychlá večeře, kterou zvládnete od nastrouhání po servírování za méně než půl hodiny. Podávané s lehkým salátem přelitým balzamikovým dresinkem tvoří pokrm, který zasytí, ale nezatíží. A co je na tom nejlepší? Ingredience máte s velkou pravděpodobností doma.

Domácí celozrnný chléb z pekárny mám ráda hlavně ve dnech, kdy nechci stát u mísy a těsto přemlouvat k poslušnosti. Nasypat, zapnout program a jen pohlídat druhé hnětení je za mě přesně ten typ pečení, který dává smysl i ve všední den.

Kuřecí prsa a mrkev – na první pohled obyčejná kombinace, ale ve správném podání jde o salát, který zasytí, osvěží a přitom zbytečně nezatíží. Marinovaná mrkev dostane úplně jinou tvář než vařená, kuřecí maso zůstane šťavnaté a sýrový dresink to celé spojí dohromady.