Objevte recept na luxusní jablkový koláč z listového těsta s pudinkem, piškoty a křupavou žmolenkou! Šťavnatou a rychlou buchtu na plech upečete do 60 minut.

Na škvarky z bedel jsem si vzpomněla zase po roce, když se doma sešly pěkné klobouky a mně bylo líto udělat je pořád jen klasicky v trojobalu. Tahle verze je rychlá, voňavá a skvěle se hodí do sklenice na později. Bedly se pomalu opečou na sádle dozlatova, zasypou kmínem a pak už stačí jen krajíc chleba a špetka soli.

Bábovka je přesně ten typ moučníku, který vypadá nenápadně, ale když se povede, zmizí ze stolu rychleji než nedělní káva. Tahle verze stojí na smetaně ke šlehání 33 %, a právě ta z ní udělá křehký, vláčný kus, který není suchý ani další den.

Když chci uvařit něco, co na talíři vypadá svátečně, ale v kuchyni mě to nesemele, dělám právě tyto kuřecí rolky. Jedna část je klasická se šunkou a eidamem, druhá výraznější s nivou a herkulesem, a k tomu dávám jemnou bramborovou kaši z horkého mléka a másla. Velké plus je, že stejný postup funguje i na vepřové maso, takže si doma snadno uděláte dvě oblíbené varianty najednou.

Rýžový nákyp patří mezi ta jídla, která se v české kuchyni předávají z generace na generaci – a není divu. Spojuje jednoduchost přípravy s poctivou sytostí a lze ho upéct prakticky s jakýmkoli ovocem, co máte po ruce. Tento recept staví na kulatozrnné rýži pomalu vařené v mléce, nadýchaném sněhu z bílků a čerstvých meruňkách s broskví. Výsledek? Jemný, zlatavě propečený nákyp, který zvládne připravit každý.

Segedínský guláš patří mezi ta jídla, která v české kuchyni prostě mají své pevné místo. Šťavnaté vepřové maso dušené s kyselým zelím, zahuštěné smetanou a podávané s nadýchaným houskovým knedlíkem – to je kombinace, která funguje spolehlivě. A když si knedlík uděláte doma podle hrníčkového receptu, výsledek je ještě lepší. Žádné vážení, žádné složité odměřování. Stačí hrnek a chuť vařit.

Sezóna jahod a borůvek se pomalu rozjíždí a u nás doma to znamená jediné – plech bublaniny je během léta skoro pořád v oběhu. Tuhle verzi peču s tvarohem, který těsto hezky zjemní, a s kukuřičným škrobem, díky němuž zůstane moučník nadýchaný a ovoce ho zbytečně neutopí.

Ghí je vlastně obyčejné máslo, kterému jsme dali čas a klid na plotně. Voda se odpaří, mléčné bílkoviny se oddělí a zůstane čistý tuk s vyšším bodem přepalování. Hodí se do pánve i na pečivo a za mě je to jedna z těch kuchyňských věcí, které nevypadají převratně, ale v praxi dávají smysl.

Makový závin peču odjakživa, ale pokaždé mám pocit, jako bych ho dělala poprvé – ten moment, kdy vytáhnu zlatavé nohavice z trouby a celým bytem se rozšíří vůně máku a másla, mě nepřestane těšit. Tento recept je poctivý, bez zkratek, a výsledek za to stojí.

Když se doma objeví miska voňavých jahod a venku je opravdové léto, dělám nejraději tvarohové knedlíky. Jsou syté, přitom z obyčejných surovin, a celé kouzlo je v jemném tvarohovém těstě, které stačí správně zpracovat a zbytečně ho nepřemoučit.

Vepřový guláš patří k těm jídlům, která nepotřebují žádnou rehabilitaci ani moderní úpravy. Stačí dobrá vepřová plec, hodně cibule a trocha trpělivosti u sporáku. Výsledkem je hustá, tmavá šťáva a maso, které se rozpadá na vidličce.

U drobenkového koláče s tvarohem a rybízem je skvělé to, že se nemíchá žádné choulostivé těsto, nic se nešlehá do zblbnutí a přesto z toho vyleze poctivý plech moučníku, který se hodí ke kávě i na víkendovou návštěvu.