Když chci uvařit oběd, po kterém je doma opravdu ticho, bývá to často právě hovězí roštěná s domácím houskovým knedlíkem. Není to jídlo na deset minut, ale práce kolem něj není složitá a odměnou je měkké maso, poctivá cibulová omáčka s hořčicí a knedlík, který nasaje každou lžíci šťávy.
Štrůdl na plech je poctivý domácí koláč s křehkým těstem a šťavnatou jablečnou náplní. Žádné složité balení štrůdlových nohavic – těsto se jednoduše rozválí na plech, přikryje náplní a zakryje druhou vrstvou.
Kypřicí prášek místo droždí a žádné čekání na vykynutí těsta – lívance bez kynutí jsou hotové dřív, než se ostatní v domácnosti vzbudí. Těsto se smíchá v jedné míse, konzistence musí být hustší než na palačinky, a výsledek jsou nadýchané, jemné lívanečky připravené k servírování s čímkoliv, co máte po ruce. Marmeláda, povidla, tvaroh se zakysanou smetanou nebo čerstvé ovoce – každá snídaně může vypadat jinak.
Když v mrazáku zbydou poslední houby z loňska a ve spíži čeká sáček sušených, bývá u nás o obědě rozhodnuto. Právě tahle houbová omáčka s houskovým knedlíkem je poctivá, sytá a přitom vůbec není vázaná jen na sezónu. Díky spojení mražených a sušených hub má plnější chuť a s kapkou smetany je přesně taková, jakou si doma dáváme nejraději.
Chleba je jedna z nejstarších potravin na světě a přitom jeho domácí příprava stále mnohé odrazuje. Jenže tohle je jiný příběh. Tři suroviny, jeden hrnek jako odměrka a žádné vážení – tak jednoduše vznikne bochník, který voní celým bytem.
Sekaná patří mezi ty recepty, které se dědí z generace na generaci – a právem. Správně připravená je šťavnatá, voňavá a zasytí celou rodinu. Klíčem k úspěchu je správný poměr surovin, trocha hořčice a trpělivost při pečení. Podávaná s bramborovou kaší je to klasika, které se prostě nedá odolat.
Štrúdl z kupovaného těsta jsem doma postupně úplně vytlačila, protože to moje tvarohové je mnohem příjemnější na práci a v kuchyni po něm nezůstane půlka plechu drobků. Dělám ho hlavně tehdy, když chci poctivý domácí moučník bez zbytečného přemýšlení. Stačí tvaroh, máslo a mouka, hodina chladu a pak už jen naplnit třeba jablky s ořechy nebo jablky s mákem.
Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.
Když se doma objeví hezké vepřové plecko za rozumnou cenu, bývá u nás jasno. Část masa jde na oběd a zbytek putuje do sklenic jako domácí vepřovka, která se hodí na chleba, na cesty i jako železná zásoba do spíže. Tenhle způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, poctivou chuť a to, že si vystačí jen s masem, solí, kmínem a trochou vody.
Loni se u nás doma tenhle pekáč chytil úplně nečekaně a od té doby se k němu vracím hlavně ve dnech, kdy chci uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení. Zapečené brambory s kuřecím masem, šlehačkou a sýrem jsou jednoduché, zasytí celou rodinu a díky vrstvení zůstávají hezky šťavnaté. Velký rozdíl u mě dělá pórek místo cibule a pečení pod alobalem, které pomůže bramborám změknout bez vysušení.
Odpalované knedle jsou jednou z nejrychlejších cest, jak mít na stole ovocné knedlíky bez čekání na kynutí. Těsto se připravuje vařením – a právě proto drží tvar, netrhá se a s meruňkami uvnitř funguje perfektně.
Farářské řízky nejsou žádná novinka, ale patří k těm receptům, které se prostě nevyčerpají. Vepřové maso obalené v mouce, potřené hořčicí, posypané cibulí a sýrem a zalité smetanou – to vše se zapéká v jednom pekáči, takže po obědě nemáte horu nádobí. Výsledek je překvapivě šťavnatý a měkký, i když maso před pečením nemarinujete. Recept zvládne každý, kdo umí zapnout troubu.
