Kysané zelí pod kuřetem není jen příloha – je to základ, který maso během pečení udržuje šťavnaté a zároveň se sám provoní kuřecí šťávou a slaninou. Tohle jídlo patří k těm, která nevyžadují skoro žádnou přípravu, a přitom na stole vypadají, jako byste strávili v kuchyni hodiny. Stačí pekáč, pár surovin a trouba rozehřátá na 200 °C.
Špenát v těstě na lasagne není jen hezký nápad pro oko – zelené pláty mají jemnější chuť než klasické a drží překvapivě dobře i po upečení. Špenátové lasagne s masovým ragú a domácím bešamelem sice chtějí trochu práce navíc, ale výsledek mluví za sebe: vrstvený pokrm, který zasytí celou rodinu a druhý den chutná ještě lépe.
Když peču krůtí nohu na česneku nebo kousek vepřového, často k tomu dělám právě staročeskou lepenici. Je levná, sytá a z obyčejných brambor a kysaného zelí vykouzlí přílohu, která má výraznou chuť a hezky nasaje i trochu výpeku z masa. U nás doma ji dělám tak, aby nebyla ani řídká, ani úplně hladká – nejlepší je s jemnými kousky brambor a zlatavou cibulkou se slaninou.
Když se doma sejde chuť na něco sladkého a nechce se mi zadělávat na nic složitého, sahám po lité buchtě na plech. Tahle verze s vanilkovým pudinkem a mandarinkami je rychlá, vláčná a díky ovoci příjemně svěží. Mám ji ráda ke kávě i jen tak odpoledne, když vím, že se za chvíli kolem stolu začne motat celá rodina.
Když potřebuji upéct něco domácího ke kávě a nechci se zdržovat listovým ani kynutým těstem, sahám po tomhle jablkovém závinu z jogurtového těsta. Je to rodinný recept, který mám ráda pro jeho jednoduchost, vláčnost a to, že se těsto díky bílému jogurtu dobře vyvaluje a po upečení zůstane hezky křehké.
Někdy stačí otevřít lednici, podívat se na zbytky těstovin, kousek sýra, trochu uzeniny nebo vařeného masa a oběd je skoro hotový. Zapečené těstoviny co dům dal dělám právě ve dnech, kdy nechci běžet do obchodu a zároveň potřebuji nasytit rodinu něčím teplým, jednoduchým a poctivým. Kouzlo je v tom, že všechno spojí vejce nebo smetana a trouba pak udělá z obyčejných zbytků voňavé jídlo do posledního sousta.
Když vařím omáčku a vím, že bez poctivého knedlíku by to doma nebylo ono, sahám právě po tomto receptu. Houskové knedlíky s mlékem jsou jemné, nadýchané a díky špetce kurkumy mají hezky zlatavou barvu, která na talíři vypadá moc hezky i u úplně obyčejného nedělního oběda.
Jsou dny, kdy člověk nechce vymýšlet nic složitého, ale na stole chce mít teplý a poctivý oběd. Právě tehdy u nás přicházejí na řadu kuřecí nudličky s mexickou zeleninou, hráškem a rýží – jídlo hotové bez zbytečných okolků, z běžných surovin a s chutí, kterou udělá cibulový základ, paprika, česnek a trochu rajského protlaku.
Když se ochladí a doma je chuť na něco sytého, sahám často právě po sedláckých bramborách. Je to poctivé, cenově rozumné jídlo z brambor, kysaného zelí a opečené uzeniny, které zasytí bez složitého vaření a voní po kmínu, cibulce a pánvičce, na které se všechno hezky spojí.
Krokety si spousta lidí spojuje s fritézou, olejem a spoustou práce navíc, ale nemusí to tak být. Tyhle bramborové krokety se pečou v troubě, obsahují vařený hrášek i mortadelu a na stůl přijdou za necelou hodinu.
Staročeská uhlířina kombinuje brambory, domácí noky a kysané zelí v jediném hrnci. Krásně zasytí celou rodinu za pár korun.
Když se doma objeví první miska voňavých jahod, bývá u nás o víkendovém obědě rozhodnuto. Pařené jahodové knedlíky z kynutého těsta dělám právě tehdy, když chci něco poctivého, ale přitom jemného a měkkého jako peřinka. Díky vaření nad párou zůstávají krásně nadýchané a s trochou tvarohu a rozpuštěného másla jsou to přesně ty knedlíky, na které se vzpomíná ještě druhý den.
