Na vepřovou kotletu se obvykle bere sůl, pepř a trojobal. Jenže jeden nenápadný krok navíc udělá s masem víc, než by člověk čekal. Tenká vrstva kečupu před obalením pomůže kotletě zkřehnout a zároveň podrží šťávu uvnitř.
Vždycky jsem měla před ovocnými košíčky respekt. Vypadají tak dokonale, že jsem si říkala, jestli se do nich vůbec sama pouštět. Nakonec jsem to zkusila a výsledek mě naprosto nadchl – křehké těsto, hustý pudinkový krém a ovoce navrchu. Přesně takové, jaké znám z cukrárny.
Odpalované těsto mi přišlo jako alchymie, u které se může pokazit cokoli. Pak jsem ale konečně sebrala odvahu, stoupla k plotně a zjistila, že ten strach byl zbytečný. Výsledek? Čtyřiadvacet nafouklých, zlatavých větrníků s karamelový krémem a lesklou polevou.
Vajíčkový salát si pamatuji hlavně z obložených chlebíčků, které zmizely dřív, než se donesl druhý tác. Je to přesně ten typ jídla, který nevypadá složitě – a také není – ale jednu věc si pohlídat musíte: nepřehnat to s majonézou a neudělat z něj bledou kaši. Když zůstanou kostičky vajec i okurek pěkně znatelné, chutná mnohem líp a na pečivu drží tak, jak má.
Milujete chuť kokosu a čokolády? Upečte si fantastické domácí Eskymo dortíčky. Tento jednoduchý recept z plechu okouzlí každou návštěvu a chutná jako luxusní nanuk!
Když se doma objeví miska červeného rybízu, skoro vždycky z ní část skončí právě v této buchtě. Je z plechu, bez zbytečných okolků, krásně vláčná a díky polevě ze zakysané smetany a hořké čokolády působí svěže i v teplých dnech. Mám ji ráda hlavně proto, že kyselkavé ovoce vyváží jemné těsto a čokoláda tomu dá trochu dospělejší chuť.
Vepřová žebra si zaslouží víc než jen položit na plech a zapomenout na ně. Technika pečení na stojáka – kdy se žebra stočí do šneku, kost na kost, a pomalou cestou si dojdou pro svou nejlepší verzi – dává výsledek, který vypadá jako dort a chutná ještě líp. Maso se samo odděluje od kosti, šťáva zůstává uvnitř a z vnějšku se udělá kůrčička, na kterou se nezapomíná. Recept není složitý, ale chce trochu trpělivosti.
Italské gnocchi jako dezert? Zní to neobvykle, ale výsledek stojí za to. Stačí je obalit v rozpuštěném másle s perníkovým kořením, skořicí a vanilkovým cukrem, osmažit na woku dozlatova a podat s miskou Nutelly na namáčení. Vznikne křupavý, voňavý snack, který připomíná klasické španělské churros – jenže bez složité přípravy.
Sauerbraten je německá obdoba naší svíčkové – jenže s výrazně kyselejší omáčkou, rozinkami a perníkem místo smetany. Hovězí maso se marinuje celé dny v octovém nálevu s kořením a zeleninou, pak se pomalu peče na červeném víně. Výsledkem je maso měkké až na vlákno a omáčka s nečekaně komplexní chutí.
Guláš z kližky s Karlovarským knedlíkem je přesně ten typ jídla, u kterého se nevyplácí nic uspěchat. Maso potřebuje čas, cibule odvede půl práce za vás a mouku tentokrát klidně nechte ve skříňce. Za mě je to jedna z nejpoctivějších českých klasik.
Když udeří horké dny a troubu bych nejradši ani nezapínala, přichází u nás doma na řadu nepečený smetanově-tvarohový dortík s ovocem. Je lehký, osvěžující, hotový bez složité práce a stojí na jednoduché kombinaci piškotů, našlehané smetany, tvarohu a měkkého pomazánkového základu, díky kterému je krém jemný a dobře drží tvar.
Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který nasytí celou rodinu a ještě zbyde i na druhý den, dělám vepřové závitky s rýží. Jsou sice o něco pracnější než obyčejné plátky masa, ale náplň ze šunky, okurky, vajíčka a párku z nich udělá jídlo, na které se u stolu čeká s opravdovou chutí. A tentokrát mají u nás doma ještě jednu historku navíc – vznikly skoro polními podmínkami, protože jsme ráno byli bez vody a vařilo se, včetně rýže, doslova na minerálce.











