Strava před dvěma až třemi tisíci lety byla překvapivě promyšlená a zároveň úplně jiná, než co dnes považujeme za běžné. Tento kvíz vás zavede do starověké gastronomie, kde místo soli rozhodovala rybí omáčka, hodně se používala špalda a sladilo se hlavně medem. Půjde to bez zaváhání?
Starověká gastronomie bývá pro většinu lidí překvapením už od prvního řádku. Nejde jen o suchou historii. Jídelníček starých Řeků, Římanů nebo Egypťanů byl někde až nečekaně rafinovaný, jinde naopak dost prostý. A pak jsou tady záludnější otázky: co vlastně jedli obyčejní lidé, když je srovnáme s bohatými hostinami? Jak chutnal garum, ta proslulá fermentovaná rybí omáčka, bez níž se v Římě skoro neobešli? A že se ve starém Římě pečení plši považovali za delikatesu, která na stůl patří při hostině?
Co se jedlo ve starověku
Základ starověkého jídelníčku tvořily obiloviny. Jen ne vždycky ty, které by člověk čekal. Ve středomořském prostoru měly hlavní slovo špalda a ječmen, z nichž se dělaly kaše, placky i docela jednoduché chleby. V tom je ostatně docela podobnost s raným středověkem, kde Kosmova kronika připomíná kaši prosnou a pšeničnou jako běžné jídlo všedního dne. I ve starověku platilo, že kaše z hrubě drceného obilí byla pro většinu lidí naprostý základ.
Maso bylo vzácné. Chudší lidé se k němu dostali hlavně při svátcích nebo obřadech, a i tehdy šlo většinou o zvíře obětované bohům, jehož maso se pak rozdělilo mezi přítomné. Bohatší vrstvy si mohly dopřát drůbež, vepřové nebo ryby. U Řeků to bylo ještě výraznější: ryby se jedly mnohem častěji než maso čtyřnohých zvířat, protože moře bylo prostě nablízku.
Zelenina měla ve starověké kuchyni výraznější místo, než by se mohlo zdát. Cibule, česnek, čočka, hrách nebo ředkve se pěstovaly a jedly ve velkém. Česnek měl ve starověkém Egyptě takovou cenu, že se jím podle tradice platilo dělníkům při stavbě pyramid. A med? Ten byl vlastně jediným běžným sladidlem, takže se používal v jídle i v nápojích.
Bohaté stoly versus prostý každodenní jídelníček
Rozdíl mezi tím, co jedl římský patricij, a tím, co měl na stole prostý řemeslník, byl obrovský. Na hostinách se servírovalo víno ředěné vodou, neředěné pití bylo považováno za barbarství, a k tomu mnohachodová menu s plněnými datlemi, pečenými pávy nebo právě těmi známými plchy, krmenými kaštany a oříšky.
Prostý Říman si ráno dal nanejvýš kousek chleba namočený do olivového oleje, případně několik oliv nebo trochu sýra. Hlavní jídlo přicházelo až odpoledne a bývalo skromné: kaše ze špaldy, luštěninová polévka, zelenina. Maso? To spíš výjimečně. Toto bývá při studiu starověké gastronomie největší překvapení, člověk čeká velkolepost, ale narazí na každodenní střídmost.
Když dáte 8 z 10 otázek, budete mít starověkou gastronomii probranou lépe než leckterý průvodce po římských vykopávkách. Tak pojďme na to.
Kvíz: Víte, co se jedlo ve starověkém Římě a Řecku?
Retro kvíz o cenách za socialismu: 10 částek, které dnes zní nereálně, odhadne jen málokdo
Kvíz o kuchyňském vybavení: Úkolem je poznat 10 nástrojů, bez kterých se neobejde žádný dobrý kuchař
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Wikipedie, Wikipedie, CrystalKing, HistoryHit
