Když zbydou houby po víkendovém sběru a na velké vaření už není chuť, přicházejí u nás na řadu houboráky bez brambor. Jsou křupavé po okrajích, uvnitř měkké, krásně česnekové a díky jednoduchému těstíčku z mouky, mléka a vajec hotové bez zbytečného zdržování. Přidávám do nich i trochu měkkého salámu, protože právě ten jim dá plnější chuť a udělá z nich poctivou večeři.
Když potřebuji rychlý krém na dort, do pohárů nebo na řezy, sahám právě po tvarohu a zakysané smetaně. Je svěží, není těžký po másle a při správném poměru krásně drží. Mně se nejvíc osvědčil jednoduchý základ z tvarohu, zakysané smetany a cukru, který se dá podle potřeby zpevnit jednou lžící pudinku za studena.
Poprvé jsem domácí kuřecí stripsy dělala úplně obyčejně z kuřecích prsů, hladké mouky, vajec a koření, a dopadlo to překvapivě dobře. Jsou rychlé, syté a na stole mizí stejně spolehlivě jako řízky, jen se připravují o něco svižněji. Odlišuje je právě těstíčko a pak ještě jedna maličkost z praxe: hrudky mouky na povrchu, které při smažení vytvoří tu správnou křupavou krustu.
Když chci uvařit oběd, po kterém je doma opravdu ticho, bývá to často právě hovězí roštěná s domácím houskovým knedlíkem. Není to jídlo na deset minut, ale práce kolem něj není složitá a odměnou je měkké maso, poctivá cibulová omáčka s hořčicí a knedlík, který nasaje každou lžíci šťávy.
Když v mrazáku zbydou poslední houby z loňska a ve spíži čeká sáček sušených, bývá u nás o obědě rozhodnuto. Právě tahle houbová omáčka s houskovým knedlíkem je poctivá, sytá a přitom vůbec není vázaná jen na sezónu. Díky spojení mražených a sušených hub má plnější chuť a s kapkou smetany je přesně taková, jakou si doma dáváme nejraději.
Když potřebuji rychle připravit něco sladkého do skla, sahám právě po banánovém koktejlu se šlehačkou a strouhanou čokoládou. Je hotový za pár minut, vystačí i pro více lidí a díky zralým banánům bývá příjemně sladký i bez velkého doslazování. U nás doma funguje jako svačina, malý dezert i záchrana pro chvíle, kdy je chuť na něco krémového a studeného.
Když vařím omáčku a vím, že bez poctivého knedlíku by to doma nebylo ono, sahám právě po tomto receptu. Houskové knedlíky s mlékem jsou jemné, nadýchané a díky špetce kurkumy mají hezky zlatavou barvu, která na talíři vypadá moc hezky i u úplně obyčejného nedělního oběda.
Když chci uvařit poctivý oběd, u kterého se doma všichni sejdou bez dlouhého přemlouvání, dělám právě tuto vepřovou krkovici s medvědím česnekem. Maso se peče na cibuli, kousku špeku a tymiánu, omáčka má plnou chuť a pečené brambory z trouby jsou k tomu přesně to, co má být. Je to recept, který nepůsobí složitě, ale na talíři vypadá jako opravdová neděle.
Tenhle dezert dělám hlavně ve chvíli, kdy mám doma víc jablek, chuť na něco sladkého a vůbec se mi nechce zapínat trouba. Původně jsem ho chtěla krájet jako klasický nepečený koláč, ale přesně ten typ situace znám až moc dobře – jablečná směs někdy zůstane měkčí, než člověk čeká. A právě proto mám ráda verzi do skleniček: piškoty, teplá jablka s vanilkovým pudinkem, trochu skořice a nahoře zakysaná smetana. Je to rychlé, úsporné a ještě to vypadá hezky.
Tyhle pečené taštičky dělám hlavně ve chvíli, kdy chci něco domácího ke kávě, ale chci aby to bylo hotové co nejdřív a všem chutnalo. Tvaroh v těstě je krásně zjemní, krátký odpočinek v lednici jim pomůže ke křehkosti a náplň z tvarohu a povidel je přesně ten typ klasiky, po kterém se u nás doma jen zapráší. Jsou hotové poměrně rychle, suroviny bývají běžně doma a ještě druhý den chutnají moc dobře.
Tuhle čokoládovou roládu s rumem dělám hlavně ve chvíli, kdy chci upéct něco svátečnějšího bez zbytečných složitostí. Má vláčný kakaový korpus z vajec, kakaa a trochy škrobu, uvnitř jemný čokoládový krém se smetanou, medem a rumem a nahoře jednoduchou polevu. Nejraději na ní mám to, že vypadá slavnostně, ale doma ji zvládnu i bez cukrářských triků.











