Upéct doma rohíky, které chutnají jako od pekaře, jsem si troufla poprvé loni na podzim. Výsledek mě přesvědčil, že se k nim budu vracet pořád.

Pirožky s makovo-povidlovou náplní jsou smažené kynuté dobroty, které u nás doma zmizí ještě teplé. Tajemstvím vláčného těsta je uvařený brambor a náplň z mletého máku, švestkových povidel a rumu je kombinace, které málokdo odolá.

Vdolky jsou přesně ten typ sladkého jídla, u kterého člověk ví, do čeho jde. Kynuté těsto, horký olej, povidla, tvaroh a pak ruce lehce ulepené od cukru i radosti. Není to dezert na pět minut, ale když těstu dáte svůj čas, odmění se měkkým středem a zlatým okrajem.

Houskový knedlík je česká klasika, ale zbytečně budí respekt. Přitom když pohlídáte kynutí, tvar a hlavně vaření s otočením v půlce, není na tom nic záhadného. Tenhle žemlový vařený knedlík je poctivý, nadýchaný a přesně takový, jaký se hodí k omáčkám i pečenému masu.

Švestkový koláč na plechu z kynutého těsta s makovou vrstvou a křupavou drobenkou. Recept, který zvládne každý a který zmizí dřív, než vychladne.

Makový závin patří k těm pečivům, která v kuchyni voní tak přesvědčivě, že rodina přijde ke stolu sama od sebe. Tento recept na kynutý závin s hustou makovou náplní, povidly a špetkou skořice je poctivý základ, který zvládne každý.

Pražský koláč není obyčejný koláček s náplní navrchu, ale spíš cukrárenská záležitost z kynutých bochánků, které se po upečení plní krémem. Je s tím o něco víc práce než s plechovou buchtou, ale výsledek dává smysl hlavně ve chvíli, kdy chcete něco mezi koláčem a zákuskem.

Béleše si pamatuji jako jídlo, které nevypadá složitě, ale právě v tom bývá háček. Jsou to slovácké kynuté placky pečené nasucho na plotně nebo pánvi, pak potřené sádlem, povidly a posypané mákem. Když se povedou, jsou měkké a voňavé. Když se uspěchají, umí být tvrdohlavé a tužší, než by člověk chtěl.

Domácí chleba z pekáčku je přesně ten typ receptu, který nevypadá nijak světoborně, ale pak zjistíte, že ho pečete znovu a znovu. Těsto není záludné, suroviny jsou obyčejné a největší kouzlo se děje až v rozpáleném hrnci nebo pekáčku, kde se udělá poctivá kůrka bez velkého cirkusu kolem.

Když doma dojde pečivo a do obchodu se vám fakt nechce, housky z hrnku umí zachránit večeři docela spolehlivě. Není to pekařská věda, spíš poctivé domácí těsto, které zamícháte bez váhy a za chvíli máte na plechu měkké housky třeba k máslu, šunce nebo jen tak.

Kynuté rohlíčky plněné tvarohem patří přesně k tomu pečení, které vypadá slavnostněji, než jak složité ve skutečnosti je. Když se v kuchyni rozvoní skořice, máslo a lehce nasládlé těsto, člověk má jasno, že obyčejná svačina dnes nebude. Za mě je nejlepší na tom to, že rohlíčky nejsou přeslazené a tvaroh jim dá vláčnost, ne jen výplň do počtu.

Buchty s tvarohem jsou pro mě ztělesněním nedělního rána, kdy celý dům voní kvasnicovým těstem a z trouby vykukují zlatavé kopečky. Recept mám odkoukaný z kuchyně, kde se nepočítalo na gramy, ale na hrsti a lžíce – a přesně tak ho peču dodnes.