Zelňáky mám ráda hlavně ve dnech, kdy doma není nic moc plánovaného, ale hlad se hlásí docela hlasitě. Z pár vajec, mouky a půlky hlávky zelí uděláte smažené placky, které jsou levné, syté a překvapivě dobré i bez masa.

Vedro v kuchyni umí člověku vzít chuť i sílu, a právě tehdy u mě přichází na řadu chleba ve vajíčku z pečenky. Je to poctivé, rychlé jídlo ze zbylých krajíců chleba, které se nejdřív opečou s cibulí a pak jen zalijí vajíčky se sýrem, smetanou a trochou hořčice.

Jsou dny, kdy člověk nechce vymýšlet nic složitého a stejně chce dát na stůl teplou večeři, po které nezůstane ani sousto. Přesně tehdy u nás přicházejí na řadu špagety s točeňákem a rajčatovou omáčkou, kterým doma říkáme tak trochu po staru ‘špagety Gustava Husáka’. Stačí cibule, točený salám, kečup a případně trochu rajčatového protlaku, a za chvíli je hotovo.

Bramborové špalíčky s mákem patří k jídlům, která nevypadají jako velká sláva, ale na talíři udělají přesně to, co mají. Zasytí, nestojí majlant a když se nepřežene mouka, jsou krásně měkké. Za mě je to poctivá kuchyně bez okras a bez zbytečného vymýšlení.

Fazole se zeleninou a houbami jsou přesně ten typ jídla, který nevypadá jako hvězda Instagramu, ale na talíři funguje skvěle. Když máte předem uvařené fazole a kousek kořenové zeleniny, je půl práce hotové a zbytek už obstará pánev, cibule a trocha selského rozumu.

Těstoviny s gothajským salámem, opečenými párky, vajíčkem a cibulovou natí jsou večeře, která se uvaří dřív, než se stihne ohřát trouba. Stačí jedna pánev, pár surovin z lednice a výsledek zmizí z talíře dřív, než se nadějete.

Když potřebuji uvařit něco obyčejného, sytého a bez zbytečného vymýšlení, sahám po bramborovém přívarku. Je hotový z běžných surovin, které mívám doma skoro pořád, a díky kombinaci jíšky, zátřepky, bobkového listu a trošky octa má přesně tu starou domácí chuť, kterou si u nás každý rád přidá.

Dnes jsem k obědu vařila jídlo, které už dělávala moje babička a říkala mu kucmoch nebo škubánky. Je to obyčejné, levné a syté jídlo z brambor, hrubé mouky, máku a másla, které má ale jednu velkou výhodu: když se udělá správně, je měkké, jemné a doma po něm nezůstane ani kousek.

Když chci uvařit něco poctivého, levného a přitom opravdu sytého, často sáhnu po vajíčkové omáčce s vařenými bramborami. Je to jídlo, které mi připomíná starou domácí kuchyni, kde se vařilo z pár surovin, ale talíř byl plný. V mém podání stojí na jemné smetanové omáčce, vejcích natvrdo a jednoduchém postupu, který se hodí i na obyčejný všední den.

Když doma potřebuji nachystat rychlou snídani nebo něco malého k večeři, často sáhnu právě po tvarohové pomazánce. Je hotová za 5 minut, stojí pár korun a díky cibulce, mleté paprice a špetce kmínu má výraznější chuť, než by člověk od tak jednoduché věci čekal.

Levné, jednoduché a přitom nečekaně dobré. Uhlířina patřila mezi nejtypičtější jídla českých dělnických domácností.

Bramborové placky s česnekem a majoránkou, které voní jako u babičky, jsou jednoduchou klasikou, kterou si zamilujete. Připravte si je podle receptu s postupem, ať už na oslavy nebo jen tak k večeři. Uvidíte, jak rychle zmizí z talíře!