Brambory nakyselo jsou přesně ten typ jídla, které nevypadá na první pohled jako hvězda kuchyně, ale na talíři udělá víc parády než lecjaká drahá večeře. Stačí pár běžných surovin, správně provařená mouka a kyselost doladěná tak, aby to nebyla facka octem, ale poctivé domácí jídlo.

Pštrosí vejce si většina lidí spojuje s mletým masem a hořčicí. Jenže ono to funguje i s čočkovou sekanou, a překvapivě dobře. Když je čočka uvařená opravdu doměkka a houska pořádně vyždímaná, směs drží bez zbytečného povyku i bez syrového vejce.

Kapustové karbanátky patří k jídlům, která znějí o něco skromněji, než pak chutnají na talíři. Když se kapusta předem povaří, dobře vymačká a smíchá s mletým masem, cibulí, česnekem a trochou slaniny, vznikne poctivý oběd, ke kterému se bramborová kaše i okurkový salát hodí bez debat.

Vepřové kostky potřené hořčicí, restované na cibuli s plátky česneku a pomalu dušené do měkka – tenhle recept je přesně ten typ obědu, který se vaří sám a voní celým bytem. Zahustí se tmavou jíškou a podává s domácími americkými bramborami.

Klouzavý bramborový salát není to, co si většina lidí představí pod pojmem bramborový salát. Žádná majonéza, žádný hrášek ani okurky. Jen horké brambory, octová zálivka s cibulí a hořčice. A kuřecí řízky smažené v klasickém trojobalu, které k tomu patří.

Sekaná patří mezi ty recepty, které se dědí z generace na generaci – a právem. Správně připravená je šťavnatá, voňavá a zasytí celou rodinu. Klíčem k úspěchu je správný poměr surovin, trocha hořčice a trpělivost při pečení. Podávaná s bramborovou kaší je to klasika, které se prostě nedá odolat.

Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.

Loni se u nás doma tenhle pekáč chytil úplně nečekaně a od té doby se k němu vracím hlavně ve dnech, kdy chci uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení. Zapečené brambory s kuřecím masem, šlehačkou a sýrem jsou jednoduché, zasytí celou rodinu a díky vrstvení zůstávají hezky šťavnaté. Velký rozdíl u mě dělá pórek místo cibule a pečení pod alobalem, které pomůže bramborám změknout bez vysušení.

Farářské řízky nejsou žádná novinka, ale patří k těm receptům, které se prostě nevyčerpají. Vepřové maso obalené v mouce, potřené hořčicí, posypané cibulí a sýrem a zalité smetanou – to vše se zapéká v jednom pekáči, takže po obědě nemáte horu nádobí. Výsledek je překvapivě šťavnatý a měkký, i když maso před pečením nemarinujete. Recept zvládne každý, kdo umí zapnout troubu.

Vepřové na kmínu patří mezi ta jídla, která nepotřebují žádné vylepšování. Pár surovin, trocha trpělivosti a dostanete pokrm, který voní celým bytem a chutná přesně tak, jak má. Kmín tu nehraje druhé housle – je hlavní hvězdou omáčky, která maso doslova obalí do měkka.

Kysané zelí pod kuřetem není jen příloha – je to základ, který maso během pečení udržuje šťavnaté a zároveň se sám provoní kuřecí šťávou a slaninou. Tohle jídlo patří k těm, která nevyžadují skoro žádnou přípravu, a přitom na stole vypadají, jako byste strávili v kuchyni hodiny. Stačí pekáč, pár surovin a trouba rozehřátá na 200 °C.

Někdy stačí otevřít lednici, podívat se na zbytky těstovin, kousek sýra, trochu uzeniny nebo vařeného masa a oběd je skoro hotový. Zapečené těstoviny co dům dal dělám právě ve dnech, kdy nechci běžet do obchodu a zároveň potřebuji nasytit rodinu něčím teplým, jednoduchým a poctivým. Kouzlo je v tom, že všechno spojí vejce nebo smetana a trouba pak udělá z obyčejných zbytků voňavé jídlo do posledního sousta.