Loupáky jsou přesně ten typ pečiva, kvůli kterému má smysl vstát o něco dřív. Když se povedou, mají tenkou lesklou kůrku, uvnitř jsou měkké a mák na povrchu dělá svoje. Není to žádná věda, jen je potřeba neuspěchat kynutí a nepřehnat mouku.
Bramborový švestkový koláč ze syrových brambor je podzimní klasika, která se peče za půl hodiny a zmizí ještě rychleji. Stačí čtyři brambory, dvě vajíčka, špetka soli a tři lžíce mouky.
Pamatuji si, jak jsem ho pekla poprvé z jablek, která mi přinesla kolegyně přímo ze své zahrady. Hrnkový perník s jablky je přesně ten typ receptu, který nepotřebuje ani váhu, ani velké zkušenosti – a přesto z trouby vytáhnete něco, co u vás doma zmizí ještě teplé.
Dnes jsme dostali moje oblíbené meruňky a já už při pohledu na ně věděla jediné: další knedlíky opravdu dělat nebudu. Nakonec z toho byl domácí meruňkový džem z kila vypeckovaného ovoce, který jsme dělali spolu a já mu jen stála za zády. Mám ráda, že je tenhle způsob docela přímočarý, vystačí si s cukrem, trochou kyseliny citronové a želírovací směsí a ve skleničce zůstane čistá chuť meruněk.
Hříbková polévka je u nás doma klasikou, když je sezóna. Tenhle recept vznikl postupným vylaďováním a dnes ho vařím téměř zpaměti – s kmínem, novým kořením, bobkovým listem a domácím houbovým kořením.
Po návratu z lesa bývá košík plný a místa málo, zvlášť když doma není sušička. Právě tehdy sahám po troubě, protože sušení hub v ní funguje překvapivě dobře, když se hlídá nízká teplota, tenké plátky a pootevřená dvířka. Je to jednoduchý způsob, jak si schovat vůni lesa na zimu do polévky, omáčky i pod maso.
Dýně je podzimní surovina, která v pečení dělá divy. Dýňové řezy se smetanovým krémem a čokoládovou polevou jsou vláčné, voňavé a překvapivě jednoduché na přípravu. Dýňové pyré dodává těstu přirozenou vlhkost, takže řezy zůstávají měkké i druhý nebo třetí den. Recept vychází z osvědčené kombinace perníkového koření, mandlové mouky a bohaté smetanové vrstvy navrchu.







