Stromboli je italsko-americký závin z kynutého těsta plněný masem, sýrem a zeleninou. Tento recept používá capicola salám, suchý salám, mozzarellu, provolone, cibuli a papriku. Peče se na 230 stupňů přibližně 15 až 20 minut dozlatova.

Větrníky jsou přesně ten zákusek, který vypadá jako práce pro cukrářskou vitrínu. Hravě je ale zvládnete i doma. Jen je potřeba vědět dvě věci: odpalované těsto se nesmí odbýt a krém chce chvilku klidu. Za mě to stojí za to, protože výsledek je poctivý, vysoký a přesně takový, jaký si člověk pamatuje z cukrárny, kde se na másle ještě nešetřilo.

Přiznám se vám, že jsem šunkovar koupila před třemi lety a prvních šest měsíců jen strašil v kredenci. Připadal mi složitý a zbytečný – vždyť šunka se přece kupuje. Jenže pak jsem si přečetla složení jednoho oblíbeného balíčku z obchodu a od té doby šunkovar z kredence nevytahuju, mám ho pravidelně na lince.

Palačinky patří k těm pokrmům, které umí potěšit v kteroukoli denní dobu – ke snídani, jako dezert i jako rychlá večeře. Tento recept vychází ze šesti vajec, litru mléka a 550 g mouky, takže zásoby vystačí na pořádnou várku. Výsledek jsou tenké, vláčné placky, které se skvěle hodí k domácí třešňové nebo ostružinové marmeládě i k čokoládě.

Když chci udělat řízky trochu jinak než obvykle, sáhnu po bílém jogurtu a nechám maso přes noc odležet. K tomu připravím slovenský bramborový salát bez majonézy z teplých brambor, červené cibule, petrželky a horkého sladkokyselého nálevu. Je to poctivý domácí oběd, který není složitý, a právě kontrast křupavého řízku a lehčího salátu u nás doma funguje nejlépe.

Když doma dozrávají broskve nebo zůstanou v míse měkčí kousky, které už nikdo nechce jíst jen tak, přichází u nás na řadu broskvový koláč s drobenkou. Mám ho ráda pro vláčné kefírové těsto, šťavnaté ovoce a máslovou drobenku navrchu. Je to přesně ten moučník, který se hodí ke kávě, na plech pro rodinu a často zmizí ještě vlažný.

Na některé moučníky si vzpomenu už při prvním pohledu na plech, a pilinové řezy jsou přesně ten případ. Mají nadýchaný korpus, jemný máslovo-pudinkový krém a navrch pražený kokos s cukrem, který jim dává typický vzhled i název. Nejraději je dělám den předem, protože po vychlazení se krásně zpevní a krájí skoro samy.

Meruňková sezóna bývá krátká, a právě proto u nás doma přichází na řadu tenhle koláč na plech, kdykoli se objeví miska hezky zralého ovoce. Je rychlý, nenáročný a díky tvarohu se zakysanou smetanou zůstává krásně vláčný i druhý den. Mám na něm nejradši to, že je v něm schválně málo těsta a mnohem víc náplně a meruněk.

Když je doma chuť na něco sladkého a troubu se mi zapínat opravdu nechce, sahám po tomhle nepečeném dezertu. Čokoládový pudink s tvarohem, proložený sušenkami a banánem, je hotový bez složité práce a díky vrstvení krásně drží tvar. Odlišuje ho právě spojení horkého pudinku s tvarohem a vrchní vrstva z tvarohu se želatinou, která celý moučník pěkně zpevní.

Když chci upéct něco ke kávě, co vypadá slavnostně, ale v kuchyni mě to nezdrží na půl dne, sahám po tomhle broskvovém koláči s tvarohem a drobenkou. Má křehký máslový spodek, jemnou tvarohovou vrstvu a ovocnou svěžest, která ho drží příjemně lehký. U nás doma se peče hlavně o víkendu, když přijde návštěva nebo když prostě dostaneme chuť na poctivý domácí moučník.

Když jsem tenhle domácí chléb bez hnětení zkusila poprvé, překvapilo mě, jak málo práce s ním vlastně je. Stačí jen promíchat mouku, vodu, sušené droždí a pár drobností navíc, o zbytek se postará čas a rozpálený hrnec. Výsledkem je poctivý bochník s křupavou kůrkou, který se u nás doma krájí ještě vlažný.

Borůvkové řezy mám ráda hlavně proto, že vypadají jako zákusek z vitríny, ale ve skutečnosti je to docela jednoduchá práce. U tohoto receptu dělá největší službu borůvková vrstva, která spojí piškoty s lehkým smetanovým krémem. A když máte doma borůvky z lesa nebo z mrazáku, není moc co řešit.