Když po obědě zůstane pečené maso, trochu zelí, pár knedlíků a v pekáči výpek, u nás doma je jasno. Přijde na řadu čmochyáda – obyčejná, teplá a poctivá večeře ze zbytků, která se jen promíchá a zapeče v jednom pekáči. Právě výpek a spojení masa se zelím dělají z téhle skromné směsi jídlo, na které se druhý den těšíme skoro víc než na původní oběd.
Vypadá trochu nenápadně, ale jakmile se rozkrojí, ukáže se jeho největší přednost. Medovník s červenou řepou bývá krásně vláčný, nevysušuje se a díky karobové polevě má jemnější, kulatější chuť než klasická kakaová buchta. Dělám ho na plech, když chci upéct něco sytého ke kávě i na svačinu, a právě nastrouhaná řepa je ten detail, který z obyčejného moučníku udělá rodinnou jistotu.
Skvělá volba pro dny, kdy je potřeba uvařit něco sytého z obyčejných surovin a bez zbytečného utrácení. Mléčnou fazolovou polévku dělám hlavně tehdy, když chci teplou večeři do jedné hrnce, která zasytí celou rodinu. Díky barevným fazolím, bramborám a sójovému mléku je jemná, krémová a přitom pořád taková ta poctivá domácí.
Když potřebuji k pečenému masu nebo karbanátkům rychlou a levnou přílohu, často skončím právě u rajčatového zelí. Dělám ho z obyčejného hlávkového zelí, rajčatového protlaku a cibule, takže není potřeba nic složitého shánět. Má příjemně sladkokyselou chuť, hezkou barvu a díky mouce bez bílé klasiky se dá udělat i o něco lehčí.
Když se doma pečou buchty, pozná to každý už ode dveří. Dělám je hlavně o víkendu, když chci něco poctivého ke kávě i ke snídani na druhý den, a tenhle recept mám ráda kvůli jemnému těstu s citronovou kůrou a žloutky. Díky správnému poměru mléka, tuku a droždí vyjdou buchty opravdu jako peříčko a hezky se od sebe odtrhují.
Když se doma sejde víc zelí, pár paprik, mrkev a cibule, bývá u mě o víkendu jasno. Nakrouhám zeleninu, připravím sladkokyselý nálev a udělám poctivou zeleninovou čalamádu do sklenic. Je praktická, barevná, vydrží dlouho a mám ráda, že se hodí skoro ke všemu – k masu, k bramborám i jen tak na chleba.
Když dělám svíčkovou, rajskou nebo koprovku, na stole u nás skoro vždycky skončí i poctivý nadýchaný knedlík nad párou. Mám ho ráda hlavně proto, že je měkký, nebere si zbytečně moc práce a díky kostičkám staršího rohlíku má pěknou strukturu, která se k omáčkám hodí víc než kupovaný.
U nás doma patří dušená vepřová játra v omáčce s rýží mezi ta jídla, která rozdělují stůl na dva tábory a přesto po nich bývá hrnec skoro prázdný. Dělám je podle mamky, která nedá dopustit na hodně cibule, špetku papriky a poctivou tmavší jíšku. Je to levné, syté a překvapivě rychlé jídlo, které stojí na obyčejných surovinách a správně dochucené omáčce.
Když je venku léto a na lince leží miska jablek, u nás doma často přijde řada právě na štrúdl. Dělám ho z těsta s máslem, trochou octa a vlažnou vodou, se kterým se pracuje překvapivě klidně, nelepí se a při balení nepraská. Náplň držím jednoduchou – nastrouhaná jablka, skořice, rozinky a oříšky – protože právě v tom je jeho síla.
Když chci doma uvařit opravdový sytý oběd, který voní už ode dveří, dělám vepřové výpečky s chlupatým knedlíkem a zelím z červené řepy. Je to poctivá česká klasika, ale řepové zelí ji příjemně odlehčí a dodá jí hezkou barvu i lehce nasládlou chuť.
Připravte si vyhlášené domácí banánky z odpalovaného těsta plněné čokoládovo-pudinkovým krémem a šlehačkou! Vyzkoušejte náš osvědčený recept s kapkou rumu, vaječným likérem a lesklou čokoládovou polevou.
Tyto domácí loupáky jsou pro mě synonymem pohody a lásky, kterou do pečení vkládám, protože nic nepřekoná ten moment, kdy si děti berou ještě vlažné pečivo, které se rozplývá na jazyku.
