Nedělala jsem ji snad třicet let, naposledy když byly děti malé, a teď jsem si na ni znovu vzpomněla při víkendovém pečení. Vitacitová buchta s krémem a se šlehačkou má přesně ten starý domácí šmrnc, který nezklame: kakaový korpus, poctivou tvarohovou vrstvu a navrch svěží vitacitovou polevu, která řezy krásně oživí.

Když potřebuji upéct něco, co se hodí ke kávě, na návštěvu i jen tak na plech pro rodinu, často skončím u těchto piškotových řezů. Jsou vláčné, rychlé a bez složitých kroků, přitom je od obyčejného moučníku odlišuje vrstva marmelády a jemný krém z mascarpone, tvarohu a lotuskové pomazánky.

Když chci uvařit něco poctivého na víkendový oběd, bývá u nás bůček z trouby jasná volba. Nejvíc se mi osvědčilo naložení nasucho a pomalejší pečení, díky kterému zůstane maso šťavnaté, ale kůže se dá nakonec krásně dotáhnout do křupava. Je to recept, který nepotřebuje složité suroviny, jen trochu času a trpělivosti.

Když chci uvařit poctivý oběd, na který se doma těší už od rána, dělám vařené uzené maso s kysaným zelím a bramborovým knedlíkem. Je to syté, voňavé a přitom bez zbytečné složitosti. Uzené nechám změknout pomalu, zelí jen lehce podusím na cibulce s trochou cukru a část vmíchám až nakonec syrovou, aby mělo hezký švih.

Když nás doma honí mlsná a nechci hned vytahovat troubu, sahám po tomhle jablečném dezertu s piškoty. Je příjemně lehký, voňavý po jablkách a skořici a díky vanilkovému pudinku krásně drží tvar. Nejlepší je po noci v lednici, kdy se piškoty zvláční a celý dezert se hezky propojí.

Když chci vařit něco sytého, co udělá radost celé rodině a přitom nebudu stát půl dne u sporáku, sáhnu po tomto jídle z jednoho pekáče. Formanské závitky z bůčku se pečou rovnou s kysaným zelím, do kterého dávám i jablko místo cukru, a právě to mu dodá příjemně vyváženou chuť.

Větrníky jsem měla dlouho spojené hlavně s cukrárnou a s pocitem, že doma je to zbytečně složité. Pak jsem zkusila verzi na plech z odpalovaného těsta, kde se nic netvaruje po kusech, a od té doby ji dělám, když chci slavnostnější moučník bez zbytečného běhání kolem. Uvnitř je karamelový krém, nahoře šlehačka a všechno zakončí teplá karamelová poleva, která tomu dá přesně tu známou chuť.

Když chci uvařit něco slavnostního, ale nechci stát půl dne u sporáku, sáhnu po pomalu pečené kachně na medu, jablkách a pomerančích. Peče se přes noc při nízké teplotě, maso krásně změkne a druhý den už jen hlídám, aby se při 180 °C udělala zlatá kůrka. Právě spojení kmínu, ovoce a trochy medu dělá z téhle kachny jídlo, které u nás voní po neděli i svátcích.

Večer zadělám, ráno vytvaruji bochník a zbytek už za mě skoro udělá trouba. Tenhle chlebík podle Ládi Hrušky peču ve dnech, kdy chci domácí pečivo bez dlouhého hnětení, a přidávám do něj třetinu žitné mouky a semínka, díky kterým má plnější chuť i hezkou střídku.

Maliny patří k letním favoritům, a to z dobrého důvodu. Jsou plné vitamínu C, antioxidantů a vlákniny, a přitom chutnají jako odměna, ne jako zdravá povinnost. Tento nepečený dort s piškotovým korpusem, zakysanou smetanou a vrstvou šlehačky je přesně ten typ receptu, který zvládnete i v největším letním parnu, protože trouba zůstane celou dobu vypnutá. Výsledek je svěží, krémový a vydrží v lednici klidně dva dny.

Houbová směs s fazolkami zavařená do skleniček je přesně ten typ domácí zásoby, který vám v lednu zachrání večeři. Recept s kořeněným nálevem z nového koření, hřebíčku a bobkového listu, který se stará o hloubku chuti.

Na tenhle tvarohově-makový koláč s višněmi vytahuji velký plech hlavně tehdy, když vím, že se doma sejde víc lidí a na druhý den nesmí zůstat jen drobky. Má pevnější kakaový základ, vysokou vrstvu tvarohu, voňavý mák spařený v mléce a nahoře višně zalité v lehké želatině, takže působí slavnostně, ale příprava je přitom docela přímočará.