Palačinky jako od babičky? Ano, ty tady máme a opravdu jsou od babičky. Pochutnejte si na nich i vy, jsou delikátní a lehoučké jako vatička.
Když potřebuji upéct něco na návštěvu nebo na víkend ke kávě, často sahám právě po broskvových žravých řezech. Mají ráda i děti, nejsou složité a díky kompotovaným broskvím, jemnému tvarohovo-smetanovému krému a pudinkovému želé nahoře působí slavnostněji, než kolik s nimi je práce.
Když se u nás doma objeví miska zralých jahod a venku je horké odpoledne, často z toho bývají právě jahodové řezy. Mám na nich ráda, že vypadají slavnostně, ale práce kolem nich není zbytečně složitá. Kakaový korpus je rychle upečený, navrch přijde jemný pudinkový krém a všechno uzavře tenká vrstva červené želatiny, která jahody hezky podrží.
Po delší době jsem se do smaženek zase pustila ve velkém a doma zmizely skoro hned. U nás jim říkáme spíš vaječné řízky a mám je ráda hlavně proto, že jsou rychlé, levné a dají se obložit podle toho, co je zrovna v lednici. Do vaječné směsi přidávám trochu strouhanky, špetku prášku do pečiva a někdy i česnek, díky čemuž mají hezký povrch a nejsou uvnitř těžké.
Když se doma sejdou houby, smetana a chuť na něco poctivého, bývá u nás jasno. Houbová smetanová omáčka s bramborovým knedlíkem je přesně ten typ oběda, který voní po staré české kuchyni, ale přitom se dá uvařit i z běžných surovin včetně mražených hub. Mám ráda její jemně nakyslou chuť, kousek petrželky navrch a to, že si ji člověk snadno přizpůsobí podle toho, co má zrovna doma.
Vůně čerstvě upečeného kváskového chleba je přesně ten moment, kdy se u nás doma všichni začnou motat kolem kuchyně dřív, než stačím vytáhnout mřížku na chladnutí. Tenhle bochník peču ve chvíli, kdy chci poctivý domácí chléb s křupavou kůrkou, ale zároveň nechci nic zbytečně překombinovat. Pomáhá mu vařená brambora, trocha kozího jogurtu a kombinace žitného i pšeničného kvásku, díky které zůstává pěkně vláčný i druhý den.
Na plechu vypadá nenápadně, ale po rozkrojení udělá jahodový obláček vždycky velký dojem. Dělám ho hlavně tehdy, když chci něco slavnostnějšího, ale nechci se pouštět do dortu. Kouzlo je v lehkých piškotových vrstvách, vanilkovém máslovém krému a jahodovém sirupu, který celý moučník krásně zvláční.
Tříbarevný koláč, který zaskočí každou návštěvu? Tak zkuste tento, a na půlku přidejte borůvky, aby byl ještě vláčnější a návštěvě nezaskočil. Mňam!
Ti, kdo milují hospodské klasiky, by rozhodně neměli zapomenout na věhlasný katův šleh, který už z hospod pomalu mizí. Dejte si ho doma! S námi ho máte snadno a rychle.
Poprvé jsem domácí kuřecí stripsy dělala úplně obyčejně z kuřecích prsů, hladké mouky, vajec a koření, a dopadlo to překvapivě dobře. Jsou rychlé, syté a na stole mizí stejně spolehlivě jako řízky, jen se připravují o něco svižněji. Odlišuje je právě těstíčko a pak ještě jedna maličkost z praxe: hrudky mouky na povrchu, které při smažení vytvoří tu správnou křupavou krustu.
Když chci uvařit oběd, po kterém je doma opravdu ticho, bývá to často právě hovězí roštěná s domácím houskovým knedlíkem. Není to jídlo na deset minut, ale práce kolem něj není složitá a odměnou je měkké maso, poctivá cibulová omáčka s hořčicí a knedlík, který nasaje každou lžíci šťávy.
Když jsem tenhle talíř viděla poprvé, upřímně jsem na něj koukala dost nedůvěřivě. Řízek v trojobalu, houskový knedlík a kysané zelí totiž zní jako kombinace, která se potkala omylem. Jenže právě v Podkrkonoší jde o známou místní klasiku a doma jsme si ji oblíbili hlavně jako poctivý víkendový oběd, který zasytí a přitom není složitý na přípravu.