Když jsem tenhle talíř viděla poprvé, upřímně jsem na něj koukala dost nedůvěřivě. Řízek v trojobalu, houskový knedlík a kysané zelí totiž zní jako kombinace, která se potkala omylem. Jenže právě v Podkrkonoší jde o známou místní klasiku a doma jsme si ji oblíbili hlavně jako poctivý víkendový oběd, který zasytí a přitom není složitý na přípravu.

Když v mrazáku zbydou poslední houby z loňska a ve spíži čeká sáček sušených, bývá u nás o obědě rozhodnuto. Právě tahle houbová omáčka s houskovým knedlíkem je poctivá, sytá a přitom vůbec není vázaná jen na sezónu. Díky spojení mražených a sušených hub má plnější chuť a s kapkou smetany je přesně taková, jakou si doma dáváme nejraději.

Když potřebuji na víkend upéct něco slavnostnějšího, ale nechci stát půl dne u trouby, sahám právě po tomto letním koláči s krémem, ovocem a želé. Má jemný korpus z vyšlehaných bílků, poctivý vanilkový krém a nahoře ovoce, které si můžu přizpůsobit podle sezóny i podle toho, co zrovna čeká v lednici.

Když se doma sejde miska ovoce, které už nechci nechat ležet další den, přichází u mě na řadu tenhle rychlý ovocný koláč s drobenkou. Je to poctivý plechový moučník z obyčejných surovin, hotový bez složitého vážení, a právě drobenka s máslem mu dá nahoře tu správnou křupavou vrstvu. Nejradši na něm mám, že pokaždé chutná trochu jinak podle toho, jaké ovoce je zrovna po ruce.

Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.

Když se doma objeví hezké vepřové plecko za rozumnou cenu, bývá u nás jasno. Část masa jde na oběd a zbytek putuje do sklenic jako domácí vepřovka, která se hodí na chleba, na cesty i jako železná zásoba do spíže. Tenhle způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, poctivou chuť a to, že si vystačí jen s masem, solí, kmínem a trochou vody.

Ráno zima, večer zima a u nás doma je v tu chvíli jasno – přijde na řadu hrnec horké polévky. Tahle fazolková polévka na kyselo s koprem a smetanou je přesně ten typ jídla, které není složité, je hotové poměrně rychle a díky bramborám, fazolkám a jemně zahuštěné smetaně krásně zasytí.

Když vařím omáčku a vím, že bez poctivého knedlíku by to doma nebylo ono, sahám právě po tomto receptu. Houskové knedlíky s mlékem jsou jemné, nadýchané a díky špetce kurkumy mají hezky zlatavou barvu, která na talíři vypadá moc hezky i u úplně obyčejného nedělního oběda.

Když je venku teplo a trouba už jednou běžela kvůli obědu, sahám po moučníku, který udělá radost na několik dní dopředu. Tento piškot s ovocem a želatinou z ovocné šťávy a pudinku dělám na klasický plech, protože se dobře krájí, vypadá hezky na stole a díky vrstvě ovoce a lesklému povrchu působí svěže i bez složitého zdobení.

Jsou dny, kdy člověk nechce vymýšlet nic složitého, ale na stole chce mít teplý a poctivý oběd. Právě tehdy u nás přicházejí na řadu kuřecí nudličky s mexickou zeleninou, hráškem a rýží – jídlo hotové bez zbytečných okolků, z běžných surovin a s chutí, kterou udělá cibulový základ, paprika, česnek a trochu rajského protlaku.

Kremrole dělám hlavně ve chvíli, kdy chci na stůl přinést něco slavnostnějšího, ale pořád domácího a poctivého. Tohle je starý dobrý moučník z máslového těsta, které se potře vejcem, upeče dozlatova a nakonec naplní bílkovým sněhem s citronovou šťávou. Práce je s nimi o něco víc než s obyčejným koláčem, ale výsledek za to stojí.

Když chci uvařit poctivý oběd, u kterého se doma všichni sejdou bez dlouhého přemlouvání, dělám právě tuto vepřovou krkovici s medvědím česnekem. Maso se peče na cibuli, kousku špeku a tymiánu, omáčka má plnou chuť a pečené brambory z trouby jsou k tomu přesně to, co má být. Je to recept, který nepůsobí složitě, ale na talíři vypadá jako opravdová neděle.