Větrníky jsem doma dlouho odkládala, protože jsem měla pocit, že patří spíš do cukrárny než na běžný plech v rodinné kuchyni. Když jsem je ale zkusila poprvé, ukázalo se, že s poctivým odpalovaným těstem, jemným krémem a teplou karamelovou polevou se dají připravit i doma a výsledek stojí za to.
Cikánské řezy si pamatuji jako ten typ zákusku, který na plechu vypadal nenápadně, ale zmizel dřív než věnečky. Mají křehké těsto, ořechovou náplň ze sněhu a jedno pravidlo, přes které nejede vlak: krájet se musí hned po vytažení z trouby, jinak se začnou drolit a je po parádě.
Přiznám se vám, že punčové řezy pro mě dlouho patřily mezi zákusky, ke kterým jsem měla respekt. Když jsem je ale jednou udělala doma na rodinnou oslavu, zjistila jsem, že při poctivém postupu nejsou vůbec nedosažitelné. Tenhle recept stojí na dvou piškotových plátech, rybízové marmeládě, malinovo-rumovém rozvaru a vařené bílé polevě, která jim dá přesně ten vzhled, jaký si z vitrín cukráren pamatujeme.
Větrníky jsou přesně ten zákusek, který vypadá jako práce pro cukrářskou vitrínu. Hravě je ale zvládnete i doma. Jen je potřeba vědět dvě věci: odpalované těsto se nesmí odbýt a krém chce chvilku klidu. Za mě to stojí za to, protože výsledek je poctivý, vysoký a přesně takový, jaký si člověk pamatuje z cukrárny, kde se na másle ještě nešetřilo.
Když chci upéct něco slavnostnějšího ke kávě, ale nechce se mi do složitých krémových zákusků, vytáhnu formičky na trubičky a zadělám šlehačkové těsto. Tyhle trubičky ze šlehačkového těsta jsou krásně křehké, dobře se s nimi pracuje a díky bílkovému sněhu působí svátečně, i když suroviny nejsou nijak přehnané. Odlišuje je právě těsto se smetanou ke šlehání a sníh šlehaný nad párou, který drží tvar a zůstává pěkně lesklý.
Věnečky z odpalovaného těsta jsem kdysi brala jako zákusek, který patří spíš do cukrárny než do běžné domácí kuchyně. Pak jsem si našla vlastní rytmus, přišla na pár drobností kolem pečení a od té doby je dělám doma bez velkého stresu. Tenhle recept mám ráda, protože je poctivý, těsto je jen z několika základních surovin a největší rozdíl udělá správně odpálené těsto a trpělivost při pečení.
Zasněžené rybízové řezy jsou přesně ten moučník, který na plechu vypadá slavnostněji, než kolik s ním ve skutečnosti je práce. Máslový korpus, sněhová pěna a rybíz, který to celé vytáhne z přeslazené nudy.
Vždycky jsem měla před ovocnými košíčky respekt. Vypadají tak dokonale, že jsem si říkala, jestli se do nich vůbec sama pouštět. Nakonec jsem to zkusila a výsledek mě naprosto nadchl – křehké těsto, hustý pudinkový krém a ovoce navrchu. Přesně takové, jaké znám z cukrárny.
Věnečky mají pověst cukrařiny, do které se člověk pouští až po několika povedených buchtách. Za mě je to trochu přehnané. Když pohlídáte správně odpálené těsto, vejce přidáte až do vlažné hmoty a hlavně nebudete během pečení otevírat troubu, dostanete poctivý zákusek, který chutná jako z vitríny staré dobré cukrárny.
Obliž prst je tradiční slovenský zákusek, který se v českých a slovenských domácnostech peče už desítky let – a pořád se na něj stojí fronta. Tři vrstvy: kakaový piškot, hedvábný vanilkový krém a nadýchaná bílková pěna šlehaná nad parou.
Podle tohoto receptu s postupem stvoříte skvostný zákusek na rodinnou oslavu, ze kterého dýchá tradice, staré dobré časy a poctivá cukrařina.











