Když chci uvařit něco slavnostního, ale nechci stát půl dne u sporáku, sáhnu po pomalu pečené kachně na medu, jablkách a pomerančích. Peče se přes noc při nízké teplotě, maso krásně změkne a druhý den už jen hlídám, aby se při 180 °C udělala zlatá kůrka. Právě spojení kmínu, ovoce a trochy medu dělá z téhle kachny jídlo, které u nás voní po neděli i svátcích.

Když chci upéct nebo uvařit něco, co působí slavnostně, ale přitom zůstává poctivě domácí, sáhnu po alpském sladkém knedlíku. Je to velký kynutý knedlík plněný povidly, podávaný s vanilkovým krémem a mákem s cukrem, a právě tahle kombinace z něj dělá sytý dezert, který se hodí i jako víkendový oběd.

Když chci upéct něco slaného, co zasytí rodinu k večeři a druhý den chutná skoro ještě líp, dělám kynuté cibulové koláče. Na tomhle receptu mám ráda měkkou dušenou cibuli, smetanový základ s česnekem a těsto s trochou majolky, díky které zůstává hezky vláčné.

Když chci upéct něco drobného ke kávě a zároveň nechci, aby bylo druhý den všechno suché, sahám právě po těchto koláčcích s majolkou. Těsto je příjemně vláčné, dobře se s ním pracuje a ozdoba z tvarohu a džemu udělá i z obyčejného plechu sváteční pečení. U nás doma se pečou hlavně o víkendu, protože jsou hotové bez zbytečných kudrlinek a chutnají i dětem.

Když mám chuť na domácí koblížky, ale nechce se mi stát u hrnce s olejem, dělám je pečené v troubě. Jsou měkké, voňavé po másle, citronové kůře a vanilce, plním je marmeládou nebo povidly a doma zmizí ještě vlažné. Velká výhoda je jasná: méně nepořádku, žádné smažení a přitom výsledek, který působí poctivě a svátečně.

Kdysi jsem tenhle jablečný štrúdl dělávala docela často a pak na něj úplně zapomněla. Když jsem ho znovu objevila mezi starými recepty, bylo rozhodnuto během minuty. Těsto je jen ze tří surovin, dobře se vyvaluje, po odležení v lednici je křehké a s jablečnou náplní je to přesně ten typ domácího pečení, který se hodí na obyčejné odpoledne i na víkend.

Když chci upéct něco z kynutého těsta a nechci u toho stát půl dne, dělám právě tyhle marmeládové rolky. Těsto je měkké, dobře se s ním pracuje a díky potření máslem po upečení zůstávají rolky vláčné i na druhý den. Plním je nejčastěji hustší marmeládou, ale funguje i maková nebo ořechová náplň.

Když se v létě objeví doma miska meruněk a člověk nechce trávit půl odpoledne u trouby, dělám právě tyhle listové čtverce s tvarohem a meruňkou. Jsou rychlé, nenáročné a na plechu vypadají hezky i bez složitého zdobení. Stačí listové těsto, oslazený tvaroh se žloutkem a navrch půlka meruňky, která při pečení lehce zkysne a celé pečivo příjemně oživí.

Loupáky jsou přesně ten typ pečiva, kvůli kterému má smysl vstát o něco dřív. Když se povedou, mají tenkou lesklou kůrku, uvnitř jsou měkké a mák na povrchu dělá svoje. Není to žádná věda, jen je potřeba neuspěchat kynutí a nepřehnat mouku.

Makový závin peču odjakživa, ale pokaždé mám pocit, jako bych ho dělala poprvé – ten moment, kdy vytáhnu zlatavé nohavice z trouby a celým bytem se rozšíří vůně máku a másla, mě nepřestane těšit. Tento recept je poctivý, bez zkratek, a výsledek za to stojí.

Pudinková buchta vypadá nenápadně, ale má v sobě něco, čemu se nedá odolat. Vrstva horkého vanilkového pudinku zapečená přímo v těstě, kakaový mramor a nakonec zakysaná smetana s Grankem – to je kombinace, která se v naší rodině opakuje skoro každý druhý víkend.

Když chci upéct něco ke kávě, co vypadá slavnostně, ale v kuchyni mě to nezdrží na půl dne, sahám po tomhle broskvovém koláči s tvarohem a drobenkou. Má křehký máslový spodek, jemnou tvarohovou vrstvu a ovocnou svěžest, která ho drží příjemně lehký. U nás doma se peče hlavně o víkendu, když přijde návštěva nebo když prostě dostaneme chuť na poctivý domácí moučník.