Buřtguláš je jedna z nejpoctivějších klasik české kuchyně. Brambory, špekáčky, kmín a paprika, a máte jídlo, které zahřeje líp než cokoliv jiného. Tenhle recept jsem si oblíbila pro jeho upřímnost: žádné složité postupy, žádné exotické suroviny.

Knedlo zelo vepřo je přesně ten typ jídla, u kterého se nevyplácí nic uspěchat. Není to složité, ale chce to dát masu čas a zelí dochutit tak, aby nebylo ani plané, ani přeslazené. Za mě je nejlepší na tom to, že z obyčejných surovin vznikne talíř, který vypadá skoro slavnostně, i když jste jen doma a venku je obyčejné úterý.

Kuřecí stehna po kanadsku jsou u nás doma téměř každý druhý týden. Ta tmavá, hustá omáčka z kečupu, worcesteru, octa a másla je přesně ten typ věci, na kterou se těším celý den dopředu. Recept je jednoduchý, ale výsledek překvapí každého, kdo ho zkusí poprvé.

Fazole se zeleninou a houbami jsou přesně ten typ jídla, který nevypadá jako hvězda Instagramu, ale na talíři funguje skvěle. Když máte předem uvařené fazole a kousek kořenové zeleniny, je půl práce hotové a zbytek už obstará pánev, cibule a trocha selského rozumu.

Holubky jsou jídlo, které si u nás říká o pomalé pečení, voňavou omáčku a pořádný krajíc něčeho k zakousnutí. Já je dělám na maďarský způsob, protože mám ráda výraznější chuť, mletou papriku, slaninku a šťávu, do které se s chutí namáčí i rychlé placky z pánve. Právě spojení kapustových listů, vepřového masa a pečené paprikové omáčky z nich dělá recept, ke kterému se doma vracíme.

Sekaná zabalená do vepřové bránice je jeden z těch receptů, které vypadají složitě, ale v praxi se skoro připraví samy. Bránice maso obalí, udrží šťávu uvnitř a po upečení vytvoří zlatavou kůrčičku, která voní kořením po celém bytě.

Klasického vepřového ptáčka dělám spíš ve chvíli, kdy mám klid a chuť si s ním pohrát. Když ale potřebuji poctivý oběd bez motání závitků, sáhnu po těchto vepřových kostkách na cibuli se slaninou, vejcem, kyselou okurkou a uzeninou. Všechno, co mám na ptáčcích ráda, je tady pohromadě – jen v jednodušší a praktičtější podobě.

Vepřové plátky na hořčici patří přesně k těm jídlům, která nevypadají složitě, ale když se udělají pořádně, zmizí ze stolu rychleji než nedělní koláč. Za mě je na nich nejlepší to, že nepotřebují žádné kuchařské kejkle, jen nepodcenit cibuli, hořčici a hlavně množství tekutiny.

Francouzské brambory zalité smetanou s nastrouhanou nivou jsou u nás doma jistota, která se na stole nikdy dlouho nezdrží. Stačí brambory, zakysaná smetana, vejce a dobrý kus nivy – a trouba udělá zbytek.

Selská omeleta je přesně to jídlo, které se rodí ze zbytků v lednici a přitom chutná líp než leccos připravovaného dlouhé hodiny. Brambory z předchozího dne, kousek šunky nebo uzeného, pár vajec a pánev na sporáku – to je celé kouzlo.

Vepřové na kmínu patří mezi ta jídla, která nepotřebují žádné vylepšování. Pár surovin, trocha trpělivosti a dostanete pokrm, který voní celým bytem a chutná přesně tak, jak má. Kmín tu nehraje druhé housle – je hlavní hvězdou omáčky, která maso doslova obalí do měkka.

Česká klasika, kterou snadno připravíte podle tohoto receptu s postupem – příjemně zasytí a voní domovem. Vepřové na kmíně v původní podobě.