Anglické řezy patří přesně k těm moučníkům, které vypadají trochu slavnostněji, než kolik skutečně dají práce. Je tam piškot, krém, piškoty namočené v kávě a nakonec trocha čokolády navrch. Nic složitého, ale na plechu to vypadá, jako byste si s tím hráli půl odpoledne.

Dřevěný mlýnek na kávu byl po desetiletí nepostradatelnou součástí každé kuchyně. Dnes ho lidé vyhazují, přitom může mít hodnotu tisíců.

Toro řezy jsou slovenský dezert z kakaového těsta, hustého vanilkového krému a piškotů pokapaných kávou. Těsto je po upečení tužší, ale přes noc krásně změkne a výsledek stojí za to.

Pudinkové banánky jsou přesně ten druh cukroví, který vypadá pracněji, než ve skutečnosti je. Když se dodrží chlazení těsta a nepřežene se pečení, dostanete křehké tyčinky, které spojí rybízová marmeláda a podrží čokoláda nahoře.

Když potřebuji něco domácího ke kávě a nechci čekat na dlouhé kynutí, přijdou na řadu právě tyhle koláčky bez kynutí. Jsou měkké, voňavé, s poctivou tvarohovou náplní, povidly a máslovou drobenkou, a hotové bývají za chvíli. Hodně dělá i závěrečné potření rozpuštěným máslem s rumem, díky kterému zůstane povrch jemný a kuchyň voní ještě dlouho po upečení.

Když se u nás doma objeví první opravdu sladké švestky, bývá o víkendové pečení rozhodnuto. Tenhle švestkový koláč ze špaldové mouky dělám ráda právě proto, že s ním není moc práce, krásně voní po skořici a maková posýpka mu dá příjemně křupavý vršek.

Mocca oválky jsou pro mě ztělesněním toho nejlepšího, co české vánoční cukroví nabízí – křehké, kávové a plněné sametovým máslovým krémem. Recept je jednoduchý, ale výsledek vypadá, jako by ho dělal profesionál.

Kardinálové řezy patří mezi dezerty, které vypadají složitě, ale ve skutečnosti zvládne jejich přípravu každý, kdo má trpělivost se sáčkem na zdobení. Dva druhy těsta – nadýchaný sníh a jemná žloutkovo-piškotová směs – se pečou vedle sebe na jednom plechu a vytvářejí charakteristické pruhy, které jsou poznávacím znamením tohoto vídeňsky laděného moučníku. Naplněné kávovou šlehačkou s nádechem rumu se řezy promění v dezert, který ze stolu zmizí dřív, než stačíte nakrájet poslední kousek.

Švestky u nás doma mizí po hrstech jen pár týdnů v roce, a právě tehdy dělám tohle švestkové tiramisu po česku nejraději. Je bez pečení, složené za chvilku a díky mascarpone, bílému jogurtu a mletému máku má úplně jiný charakter než klasická italská verze. Nejlepší je, že se jen navrství do formy, nechá přes noc v lednici a druhý den chutná ještě líp.

Když chci doma upéct něco voňavého, co se dá jíst ještě ten den, sahám po těchto perníčcích plněných povidly. Jsou hned měkké, z malé dávky jich vznikne kolem 35 kusů a nejvíc se mi osvědčilo těsto vyválené zhruba na půl centimetru až centimetr a pečení jen kolem 10 minut.

Mocca řezy si pamatuji z rodinných oslav i z plechů, které mizely rychleji než chlebíčky. Je to takový starý poctivý zákusek bez manýrů: kakaový piškot, kávový krém, zakysaná smetana navrch a trochu Granka pro pořádek. Jen má jedno pravidlo – nic neuspěchat, protože když se krém maže na teplý korpus, bývá z toho zbytečná patlanice.

Tiramisu mám ráda, ale přiznejme si, klasická miska je občas trochu rozbředlá disciplína na lžičku. Tiramisu roláda je v tomhle praktičtější kus dezertu: piškot, kávový krém, cukrářské piškoty namočené v kávě s Amarettem a navrch kakao. Vypadá svátečně, ale postup není nijak záludný, jen se nevyplatí spěchat u krému a při rolování.