Fazole se zeleninou a houbami jsou přesně ten typ jídla, který nevypadá jako hvězda Instagramu, ale na talíři funguje skvěle. Když máte předem uvařené fazole a kousek kořenové zeleniny, je půl práce hotové a zbytek už obstará pánev, cibule a trocha selského rozumu.
Když mám v mrazáku schovaný pytlík lesních hub a na lince poslední cuketu, bývá o obědě rozhodnuto během pár minut. Tahle omáčka z lesních hub s cuketovými knedlíky je poctivá, voňavá a přitom mile úsporná. Cuketové knedlíky jsou jemnější než klasické houskové a díky nastrouhané cuketě nepůsobí tak těžce.
Pečená krůta s těstovinami je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velká věda, ale na stole udělá víc práce než kdejaký složitý recept. Když se maso nevysuší a těstoviny se neuvaří na kaši, máte hotový oběd, který zasytí a zbytečně neunaví kuchaře.
Cukeťáky dělám hlavně ve chvíli, kdy se doma válí přerostlá cuketa a už nikdo nechce další ratatouille ani polévku. Jsou rychlé, levné a při správném postupu pěkně křupnou. Jen je potřeba nepodcenit jednu věc: cuketa pustí vody víc, než by člověk poctivě vyždímal jednou utěrkou.
Když mi doma zbydou starší rohlíky a v lednici čeká kus uzeného boku, bývá o obědě rozhodnuto. Špekové knedlíky dělám právě v takových dnech nejraději, protože jsou syté, poctivé a přitom z obyčejných surovin. Rozdíl dělá krátké prosušení pečiva v troubě a dobře opečená cibule se slaninou, která celé směsi dá správnou vůni i chuť.
Bramborový salát je u nás doma každoroční rituál, který beru velmi vážně. Brambory vařím den předem, krájím kulatým krájítkem a dochucuji lák z okurek i citronovou šťávou. Výsledek stojí za tu trpělivost.
Uzená žebra jsem dlouho dělala jen vařená, bez jakéhokoliv finišování. Pak jsem je jednou zkusila potřít marinádou a dopéct v troubě – a od té doby jinak nedělám.
Měkké zavařené okurky umí naštvat víc, než by člověk čekal. Přitom často nejde o ocet ani o sůl, ale o jednu drobnost navíc: list s vyšším obsahem tříslovin nebo kousek křenu, který pomůže udržet pevnou strukturu.
Sekaná zabalená do vepřové bránice je jeden z těch receptů, které vypadají složitě, ale v praxi se skoro připraví samy. Bránice maso obalí, udrží šťávu uvnitř a po upečení vytvoří zlatavou kůrčičku, která voní kořením po celém bytě.
Když potřebuji uvařit něco sytého pro celou rodinu a nechci stát půl odpoledne u sporáku, často vyhraje právě srbské rizoto. Mám ráda, že je hotové poměrně rychle, vystačí z pár běžných surovin a díky rajčatovému protlaku, česneku a mletému masu má výraznou, domácí chuť, kterou si každý hned pozná.
Dušené ledvinky jsou přesně to jídlo, které část lidí miluje a část před ním couvá o krok zpátky. Přitom největší kouzlo není v žádné tajné fintě, ale v obyčejné poctivé přípravě: dobře je vyčistit, několikrát proprat a nespěchat při dušení.











