Uzená fazolová polévka patří k těm jídlům, která se nedají uspěchat. Přes noc namočené fazole, pomalu vařená žebra a hustá jíška na závěr – to je základ, který se vyplatí dodržet.
Vepřová plec na medové hořčici je přesně ten typ jídla, které vypadá nenápadně, ale na talíři absolutně zazáří. Papiňák udělá z tuhého kusu masa něco, co se doslova rozpadá pod vidličkou, a medovo-hořčičná omáčka mu dodá tu správnou sladkokyselou hloubku.
Když mi doma zbydou starší rohlíky a v lednici čeká kus uzeného boku, bývá o obědě rozhodnuto. Špekové knedlíky dělám právě v takových dnech nejraději, protože jsou syté, poctivé a přitom z obyčejných surovin. Rozdíl dělá krátké prosušení pečiva v troubě a dobře opečená cibule se slaninou, která celé směsi dá správnou vůni i chuť.
Hovězí vývar s drožďovými knedlíčky není rychlá polévka na úterní večer. Je to rituál, který zabere celý den, odmění vás zlatavým vývarem vonícím po libečku a česnek-majoránkových knedlíčcích, které se rozpadají přímo v lžíci.
Dušené ledvinky jsou přesně to jídlo, které část lidí miluje a část před ním couvá o krok zpátky. Přitom největší kouzlo není v žádné tajné fintě, ale v obyčejné poctivé přípravě: dobře je vyčistit, několikrát proprat a nespěchat při dušení.
Připravte si dokonalé svatební pečení! Vyzkoušejte prověřené recepty na tradiční kynuté koláčky ze slánku, odpalované věnečky, trubičky se sněhem a křehké minipavlovy.
Když chci uvařit poctivý nedělní oběd a nechce se mi dělat kachna, sahám po domácím kuřeti a malém kousku bůčku. Právě bůček dodá masu i zelí šťávu a chuť, kterou samotné kuře nemá tak výraznou. S hlávkovým zelím a knedlíkem je z toho jídlo, které voní po celé kuchyni a přitom se vaří docela rozumně.
Upečte si dokonalé domácí žloutkové rakvičky se šlehačkou! Objevte tradiční recept na křehké cukrářské rakvičky s poctivou vanilkovou smetanou a malinami.
Na škvarky z bedel jsem si vzpomněla zase po roce, když se doma sešly pěkné klobouky a mně bylo líto udělat je pořád jen klasicky v trojobalu. Tahle verze je rychlá, voňavá a skvěle se hodí do sklenice na později. Bedly se pomalu opečou na sádle dozlatova, zasypou kmínem a pak už stačí jen krajíc chleba a špetka soli.
Segedínský guláš patří mezi ta jídla, která v české kuchyni prostě mají své pevné místo. Šťavnaté vepřové maso dušené s kyselým zelím, zahuštěné smetanou a podávané s nadýchaným houskovým knedlíkem – to je kombinace, která funguje spolehlivě. A když si knedlík uděláte doma podle hrníčkového receptu, výsledek je ještě lepší. Žádné vážení, žádné složité odměřování. Stačí hrnek a chuť vařit.
Vepřový guláš patří k těm jídlům, která nepotřebují žádnou rehabilitaci ani moderní úpravy. Stačí dobrá vepřová plec, hodně cibule a trocha trpělivosti u sporáku. Výsledkem je hustá, tmavá šťáva a maso, které se rozpadá na vidličce.
Na první pohled to zní jako nezvyklá kombinace, ale jakmile jsem tenhle smažený řízek s dušeným kysaným zelím a domácím houskovým knedlíkem udělala doma, bylo jasno. Je to poctivé jídlo, které zasytí, voní starou českou kuchyní a přitom není složité, když si práci dobře rozdělíte. Nejvíc mě baví spojení křupavého trojobalu, měkkého knedlíku a zelí, které jsem zahušťovala jemně nastrouhanou bramborou.











