Domácí rohlíky a housky dělám hlavně ve dnech, kdy nechci běžet do obchodu kvůli pár kusům pečiva. Kuchyně po nich voní jako malá pekárna a člověk aspoň ví, co jí. Jen je fér říct jednu věc rovnou: nejlepší jsou ještě ten den, druhý už to není žádná hitparáda.

Znojemská je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velké divadlo, ale když se udělá dobře, talíř bývá prázdný do pár minut. Za mě na ní stojí hlavně dvě věci: cibule musí jít opravdu do tmavého odstínu a okurky je chytré dát do omáčky nadvakrát, část rozvařit a část nechat na skus.

Když potřebuji uvařit oběd, na kterém se doma opravdu všichni shodnou, často vyhraje právě vepřové na zelenině s rýží. Je to poctivé, syté jídlo do běžného týdne, které nestojí majlant a přitom chutná, jako by se vařilo půl dne. Rozdíl dělá už krátké naložení masa do sójové omáčky, oleje a česneku, díky kterému je pak šťavnatější a voňavější.

Vepřové pečené na zelenině je jídlo, které u nás doma nikdy nezklame. Maso se pomalu rozpadá, sádlo a cibule vytvoří základ omáčky a paprika dodá barvu i vůni. Recept z jednoho pekáče, který se připravuje skoro sám.

Když potřebuji rychlou večeři z běžných surovin, často sáhnu právě po zelňácích. Jsou levné, syté a díky kysanému zelí mají výraznou chuť, kterou doma nic složitě nedoháním. U nás se nejčastěji dělají na pánvi se sádlem a občas do těsta přidám i párek, aby byly ještě vydatnější.

Když potřebuji uvařit něco poctivého, co zasytí celou rodinu a přitom mě nepřiková na celé dopoledne ke sporáku, sahám po selské míse z jednoho pekáče. Je na ní krásné to, že pár obyčejných surovin – uzené maso, brambory, zelí a hodně cibule – se v troubě spojí do šťavnatého jídla, které chutná nejlépe právě zapečené dozlatova.

Když je doma chuť na poctivý omáčkový oběd, ale nechci se pouštět do slavnostní svíčkové, dělám právě hovězí maso na smetaně a zelenině. Je to jídlo s plnou chutí, které stojí na opečeném mase, cibuli s trochou cukru, kořenové zelenině a smetaně, a přitom se obejde i bez mouky navíc.

Čerstvě upečené rohlíky, to je vůně, která se line celým domem. A když se do těsta přidá světlé pivo, získá pečivo ještě výraznější chuť.

Masové hašé je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako hvězda nedělního oběda, ale na talíři udělá víc práce než lecjaká naleštěná novinka. Když zbyde pečené maso, pár rohlíků a k tomu uvaříte brambory se zelím, je o večeři postaráno bez velkého vymýšlení.

Škubánky patří mezi ta jídla, která se nedají uspěchat. Brambory uvařené na čtvrtky, trocha polohrubé mouky a správné spaření pod pokličkou – a máte těsto, které se samo odlepuje od stěn hrnce. K obědu s mákem a cukrem, k večeři opečené na pánvi s cibulí a slaninou.

Fazolový guláš patří mezi ta jídla, která se hodí ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého z obyčejných surovin a mít vystaráno i na druhý den. U nás doma ho dělám s pikantní klobásou, trochou rajského protlaku a vodou z uvařených fazolí, díky které má plnější chuť i hezkou barvu.

Když se doma pečou buchty, pozná to každý už ode dveří. Dělám je hlavně o víkendu, když chci něco poctivého ke kávě i ke snídani na druhý den, a tenhle recept mám ráda kvůli jemnému těstu s citronovou kůrou a žloutky. Díky správnému poměru mléka, tuku a droždí vyjdou buchty opravdu jako peříčko a hezky se od sebe odtrhují.