Tak tohle musíte zkusit. Naprosto božské suky/šneky, které se rozplývají na jazyku. Už se vám sbíhají sliny? Nám v redakci ano, takže jdeme péct.
Tak komu se při pohledu na tento pokrm sbíhají sliny? Nám v redakci úplně všem. Až přijdeme z práce domů, program máme jasný. Budou se péct prsa.
Někdy stačí málo a vykouzlíte skvělou večeři. Máte doma tuňákovou konzervu? Tak výborně! Jdeme na přípravu tohohle skvělého salátu. Hotový je raz dva.
Kynuté ovocné knedlíky jsem doma dělala roky po svém, ale po vyzkoušení tohoto postupu jsem u něj zůstala. Těsto je jemné, hezky vykyne a po napaření zůstávají knedlíky vláčné i druhý den. Velkou roli hraje dvoufázové zadělání těsta a krátké vaření v páře, díky kterému nejsou těžké ani oschlé.
Gratinované brambory pro mě byly dlouho jen pojmem. Ale pak jsem je zkusila připravit a byla jsem víc než mile překvapená. Zkuste taky! Pošušňáte si.
Závin je tou největší klasikou, na kterou by se nemělo zapomínat. Existuje spousta receptů, které se předhánějí v tom, který je nejlepší. Vězte, že ten nejlepší najdete u nás.
Sezóna meruněk u nás znamená jediné: aspoň jednou musí přijít na stůl tvarohové knedlíky s meruňkami. Dělám je z pár obyčejných surovin, těsto je rychlé a nejraději je doma podáváme s rozpuštěným máslem, zakysanou smetanou a moučkovým cukrem.
Když se u nás doma pečou kynuté buchty s povidly, poznám to dřív, než dojdu do kuchyně. Voní máslem, vanilkou a trochu i dětstvím. Dělám je hlavně o víkendu, když je čas nechat těsto v klidu vyrůst, a držím se pár obyčejných pravidel – vlažné mléko, nepřepálené máslo a povidla, která nejsou ani tuhá, ani řídká.
Když se doma sejde miska třešní, pár měkkých meruněk a chuť na něco sladkého ke kávě, u nás většinou vyhraje právě tvarohová bublanina. Je z velkého plechu, takže se hodí i pro početnější rodinu, a díky sněhu z bílků a lžičkám tvarohové směsi zůstává hezky nadýchaná i vláčná. Mám ráda, že se obejde bez složitostí a přitom působí jako poctivý letní moučník.
Když chci uvařit něco sladkého, co zasytí víc než obyčejné palačinky na pánvi, dělám doma právě zapečené tvarohové palačinky. Jsou poctivé, vláčné, krásně voní po vanilce a citronu a díky krátkému zapečení v troubě působí skoro slavnostně, i když suroviny jsou úplně běžné. U nás mají úspěch hlavně tehdy, když chci připravit oběd nebo večeři dopředu a pak už jen vytáhnout pekáček z trouby.
Když chci mít doma něco po ruce na dny, kdy se nestíhá, sahám po domácí vepřové ve sklenici. Hodí se na chleba, k bramborám i jako základ rychlého oběda a její velká výhoda je v tom, že stačí maso, sůl, trocha vody a poctivé dvojí zavaření. Nejraději dělám směs z plecka a bůčku, protože maso zůstane šťavnaté a po otevření sklenice voní přesně tak, jak má.
Když chci vařit jídlo, u kterého mám doma klid a vím, že se nikdo nebude v talíři nimrat, přijde na řadu právě tahle klasika. Masové koule v rajské omáčce s kynutým knedlíkem jsou poctivé, syté a přitom se dají zvládnout i bez zbytečného stresu. U knedlíku se mi osvědčilo pomalé přilévání teplé vody do těsta a u omáčky zase to, že ji nechám chvíli provařit, aby měla kulatější chuť.











