Žemlovka je přesně ten typ jídla, které vypadá obyčejně, ale doma mizí podezřele rychle. V téhle verzi má k sobě lehkou jahodovou pěnu z bílků, cukru a rozmačkaného ovoce, takže starý známý pekáč působí o něco svátečněji, ale pořád bez zbytečných cirátů.
Čevapčiči jsou jedním z nejznámějších pokrmů balkánské kuchyně – malé válečky z mletého masa, které se grilují nebo opékají na pánvi a podávají s ajvarem, jogurtem a chlebem. Původ tohoto jídla sahá až do období osmanské říše, kdy se na Balkáně rozšířilo grilované mleté maso ve stylu tureckého köfte.
Kváskový chleba patří k nejstarším pečivu na světě a jeho příprava doma zažívá velký návrat. Stačí aktivní kvásek, trocha trpělivosti a šest surovin. Výsledek je bochník s křupavou kůrkou a vláčnou střídkou, který se nedá srovnat s ničím z obchodu.
Dršťková polévka je pro mě jedna z těch jídel, která buď milujete, nebo se jim obloukem vyhýbáte. Já patřím do první skupiny a tenhle recept, který dělám přesně tak, jak mě naučila maminka, je důvod proč.
Koprovka je přesně to jídlo, u kterého se rodiny dělí na dva tábory. Jenže když se neodbude vodou a postaví se na poctivém hovězím vývaru, másle a čerstvém kopru, bývá po sporech docela rychle. K tomu měkký kynutý knedlík a oběd je vyřešený.
Guláš z kližky s Karlovarským knedlíkem je přesně ten typ jídla, u kterého se nevyplácí nic uspěchat. Maso potřebuje čas, cibule odvede půl práce za vás a mouku tentokrát klidně nechte ve skříňce. Za mě je to jedna z nejpoctivějších českých klasik.
Když potřebuji uvařit něco obyčejného, sytého a bez zbytečného vymýšlení, sahám po bramborovém přívarku. Je hotový z běžných surovin, které mívám doma skoro pořád, a díky kombinaci jíšky, zátřepky, bobkového listu a trošky octa má přesně tu starou domácí chuť, kterou si u nás každý rád přidá.
Když chci uvařit oběd, po kterém je doma ticho a slyšet je jen cinkání příborů, přijdou na řadu vepřové výpečky se zelím a bramborovým knedlíkem. Je to poctivé české jídlo, které potřebuje hlavně trochu času, ale jinak není nijak složité. U mě vyhrává kombinace plece a krkovice, pomalé pečení s cibulí a česnekem a knedlíky z vychladlých brambor vařených ve slupce.
Někdo drožďovou pomazánku nemůže ani cítit, u nás doma se po ní ale jen zapráší. Dělám ji hlavně ve dnech, kdy potřebuji rychlou večeři bez velkého vaření, a nejradši ji sypu čerstvě střiženou pažitkou. Základ je v dozlatova opečené cibuli, rozpuštěném čerstvém droždí a vejcích, která pomazánku zjemní a pěkně spojí.
Španělský ptáček patří k jídlům, která zní slavnostněji, než ve skutečnosti jsou. Ve finále jde o poctivý hovězí závitek s hořčicí, slaninou, vejcem, okurkou a omáčkou, kterou je škoda odfláknout.
Když chci upéct něco, co doma připomene poutě, posvícení a plechy od babičky, sahám po těchto nekynutých koláčcích. Jsou hotové bez zdlouhavého čekání, těsto se s nimi dobře tvaruje a díky máslu, sádlu a tvarohové náplni zůstávají hezky měkké i druhý den.
Když se doma objeví miska jahod a není čas na velké pečení, přicházejí u mě na řadu listové šátečky s tvarohem a jahodami. Jsou rychlé, nenáročné a díky kupovanému vyválenému listovému těstu mám polovinu práce pryč. Jemná tvarohová náplň s vanilkou a trochou citronové kůry jim dodá svěží chuť, která se ke kávě hodí úplně nejvíc.











