Písecký dort patří k těm dezertům, které vypadají slavnostně, ale doma se dají zvládnout bez cukrářských kouzel. Dělám ho ve chvíli, kdy chci něco lehkého a hezkého na stůl, protože kombinuje kakaovo-ořechový korpus, dvě šlehačkové vrstvy s džemem a jemné zpevnění želatinou, díky kterému se dobře krájí.
Upečte si vynikající citrónové řezy s ořechy a čokoládou! Vláčný moučník se svěží citrónovou polevou zvládnete připravit za 90 minut.
Ořechové řezy na oplatku s karamelovým krémem patří k těm dezertům, které vypadají nenápadně, ale zmizí z plechu dřív, než se nadějete. Vláčný ořechový piškot, hedvábný krém z vařeného kondenzovaného mléka a másla, a nakonec čokoládová poleva. To je kombinace, která u nás doma vždy funguje bez výjimky.
Medovník je pro mě dortem, který se nedá odbýt. Pět vrstev medového těsta, karamelový krém z vařeného kondenzovaného mléka a rumový sirup. To není záležitost na odpoledne, ale výsledek stojí za každou minutu přípravy.
Když chci upéct něco na plech, co vydrží i pro návštěvu a nemusím se u toho honit, dělám právě ořechové řezy s karamelem. Mají vláčný ořechový korpus, jemný pudinkovo-máslový krém se Salkem a velkou výhodu v tom, že po odležení v lednici chutnají ještě lépe než čerstvě namazané.
Když mi na míse zůstanou čtyři přezrálé banány a nikomu už se do nich nechce, končí skoro pokaždé v této buchtě. Je vláčná, voňavá po skořici a rumu, nahoře s čokoládou a kokosem, takže působí slavnostněji, než kolik s ní je práce. Právě zralé banány a lehce vmíchaný sníh z bílků dělají ten rozdíl, kvůli kterému ji peču pořád dokola.
Když chci ke kávě upéct něco domácího, ale nechce se mi tahat klasický štrúdl, přichází na řadu mrkvový závin s jablečnou náplní. Těsto je překvapivě snadné, hezky se vyvaluje a díky jemně strouhané mrkvi zůstává po upečení křehké i vláčné. U nás doma do něj patří jablka, hrst rozinek, vlašské ořechy a jen trochu skořicového cukru.
Když potřebuji upéct něco osvědčeného na víkend, co vystačí pro celou rodinu i nečekanou návštěvu, často skončím právě u tohoto perníku. Perník s vlašskými ořechy, čokoládovou polevou a kokosem je rychlý, nenáročný a díky troše pyré nebo mléka zůstává hezky vláčný i druhý den.
Štrúdl je u nás doma podzimní rituál. Jakmile se jablka začnou hrnout ze zahrady, vytáhnu mísici a pustím se do křehkého těsta, které voní citronovou kůrou a vanilkou. Výsledek zmizí ještě teplý.
Když potřebuji upéct něco slavnostnějšího, ale nechci půl dne stát u kynutého těsta, sahám právě po frgálové buchtě na plech. Je rychlá, sytá a díky čtyřem náplním si u nás doma každý najde svůj kousek – někdo tvarohový, jiný makový, další nedá dopustit na povidla a ořechy. Právě střídání náplní dělá z obyčejného litého těsta moučník, který připomene štědrák i valašský koláč v jednom.
Tarator si pamatuji z dovolených na Balkáně jako jednu z mála polévek, kterou člověk v létě nechce odmítnout. Je studený, hotový bez vaření a funguje přesně tak, jak má: osvěží, zasytí a nezahltí kuchyň dalším horkem.
Jablečný štrůdl patří k těm receptům, které člověk zná odjakživa, ale přesto ho odkládá – kvůli těstu. Kynuté těsto odradí nejednoho pekaře. Jenže existuje varianta, která nevyžaduje čekání ani speciální dovednosti: tvarohové těsto z jogurtu, másla a mouky. Výsledek je překvapivě křehký, náplň voní skořicí a rozinkami namočenými v rumu a celý štrůdl zmizí ze stolu dřív, než vychladne.











