Když chci upéct něco na plech, co vydrží i pro návštěvu a nemusím se u toho honit, dělám právě ořechové řezy s karamelem. Mají vláčný ořechový korpus, jemný pudinkovo-máslový krém se Salkem a velkou výhodu v tom, že po odležení v lednici chutnají ještě lépe než čerstvě namazané.

Uvařte si dokonale nadýchané domácí kynuté houskové knedlíky bez zdlouhavého kynutí těsta! Rychlý babiččin trik se šiškami rovnou do vody zvládnete za 45 minut.

Když se doma peče kachna, je to hned jiný den. Já ji dělám pomalu, nejdřív dlouhé hodiny pod alobalem při nízké teplotě a až nakonec ji nechám zezlátnout, aby měla kůrku, na kterou se čeká už od rána. Právě tenhle klidný postup je na celé pečené kachně to nejlepší – maso zůstane šťavnaté, červené zelí se k ní krásně hodí a domácí kynutý knedlík z toho udělá poctivý oběd, jaký má u nás doma vždycky úspěch.

Přiznám se vám, že punčové řezy pro mě dlouho patřily mezi zákusky, ke kterým jsem měla respekt. Když jsem je ale jednou udělala doma na rodinnou oslavu, zjistila jsem, že při poctivém postupu nejsou vůbec nedosažitelné. Tenhle recept stojí na dvou piškotových plátech, rybízové marmeládě, malinovo-rumovém rozvaru a vařené bílé polevě, která jim dá přesně ten vzhled, jaký si z vitrín cukráren pamatujeme.

Když chci upéct něco z kynutého těsta a nechci u toho stát půl dne, dělám právě tyhle marmeládové rolky. Těsto je měkké, dobře se s ním pracuje a díky potření máslem po upečení zůstávají rolky vláčné i na druhý den. Plním je nejčastěji hustší marmeládou, ale funguje i maková nebo ořechová náplň.

Jsou dny, kdy člověk otevře lednici, chvíli na ni kouká a pořád neví. Přesně tak u nás vznikly tyto vepřové plátky na paprikách a cuketách s rýží – z obyčejných surovin, které byly zrovna po ruce. Maso se nejdřív zprudka opeče na sádle, pak se dusí s cibulkou, česnekem a sladkou paprikou a nakonec se přidá zelenina, díky které je celé jídlo šťavnaté a příjemně lehké.

Když chci mít doma čerstvé pečivo i na druhý den, zadělám tohle jedno těsto a udělám z něj část baget a část bulek. Recept mám ráda hlavně proto, že není složitý, vystačí s obyčejnými surovinami a díky krátkému spaření v horké vodě má pečivo hezky křupavou kůrku a měkký, vláčný střed.

Když se doma sejdou sušené houby ze spíže a pár brambor, často místo kulajdy nebo bramboračky vařím právě gobovu juhu. Tahle tradiční slovinská houbová polévka je sytá, voňavá a přitom úplně obyčejná na suroviny. Odlišuje ji jemně paprikový základ, brambory a smetana přidaná až nakonec, díky které zůstane polévka hebká a kulatá.

Když se doma škvaří sádlo, pozná to celá kuchyň během pár minut. Tenhle starý způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, úspornost i výsledek: čisté domácí sádlo do sklenic a k tomu zlatavé škvarky, které stačí jen lehce osolit a dát na chleba. Rozdíl dělá pomalé škvaření, trocha vody na začátku a průběžné odebírání tuku.

Na konci léta u nás bývá kuchyň plná zeleniny a právě tehdy přichází na řadu zeleninová čalamáda. Je to poctivá domácí zásoba do sklenic, která se hodí k masu, k večeři i jen tak na chleba, a mám ráda, že v ní zůstane příjemná křupavost zelí i paprik. Oproti některým rychlým salátům se nechává přes noc odležet v nálevu, takže se chutě krásně propojí ještě před sterilováním.

Švestky u nás doma mizí po hrstech jen pár týdnů v roce, a právě tehdy dělám tohle švestkové tiramisu po česku nejraději. Je bez pečení, složené za chvilku a díky mascarpone, bílému jogurtu a mletému máku má úplně jiný charakter než klasická italská verze. Nejlepší je, že se jen navrství do formy, nechá přes noc v lednici a druhý den chutná ještě líp.

Dneska byla ke kávě černá buchta, které u nás doma málokdo řekne jinak než Šalamounovy řezy. Dělám ji na velký plech, když chci něco vláčného, sytého a přitom bez zbytečného složitění. O jemnost se tu starají nastrouhaná jablka v těstě a nahoře kakaová poleva s rumem a kokosem, která z obyčejné buchty udělá přesně ten typ moučníku, od kterého se chodí ukrajovat ještě po večeři.