Tvarohové koblížky jsou přesně ten typ sladkého, který nevyžaduje troubu ani složité plánování. Těsto smícháte za pět minut, smažíte na arašídovém oleji a teplé obalíte v cukru.

Když chci udělat poctivý víkendový oběd, který nasytí celou rodinu a ještě voní po celé kuchyni, sáhnu po vepřovém kolenu. Nejvíc se mi osvědčil pomalý způsob s předvařením v kořenové zelenině, česnekem, cibulí a černým pivem, protože maso zůstane krásně měkké a nahoře získá pěkně vypečenou kůrčičku.

Žravé řezy jsou přesně ten typ dezertu, který se nedá jíst pomalu. Nadýchaný piškot, smetanový krém, ovoce a lesklé vanilkové želé. Celý plech je pryč dřív, než se nadějete.

Krémeš je dezert, který jsem roky obdivovala za cukrárenskými vitrínami a nikdy jsem se neodvážila zkusit ho doma. Dva pláty listového těsta, hustý vanilkový krém a vrstva šlehačky – a přitom je to celé překvapivě zvládnutelné i bez cukrářského výcviku.

Koka řezy jsou u nás doma naprostá klasika, ke které se vracím pokaždé, když potřebuji něco rychlého a spolehlivého. Krém ze sušenek Koka namočených ve smetaně je hustý, jemný a voní trochu po rumu – přesně tak, jak má.

Kynuté koláče s tvarohem, ovocem a drobenkou patří přesně k těm receptům, které vypadají pracněji, než ve skutečnosti jsou. Když si člověk pohlídá těsto a neodbyde náplň, odměnou jsou měkké koláče, které voní po másle a zmizí ještě vlažné.

Vepřová panenka budí zbytečný respekt. Přitom je hotová rychle a největší problém bývá jen ten, že ji někdo nechá na plotně o pár minut déle, než je zdrávo. Tady je verze s pepřovou omáčkou, která se hodí i na víkendový oběd, ale nezabere půl dne.

Ovocné řezy s želatinou jsou přesně ten typ dezertu, který vypadá složitě, ale přitom ho zvládne každý. Vláčný korpus, krém z mascarpone a tvarohu a lesklá vrstva želatiny plná ovoce – tohle u nás doma zmizí ještě dřív, než stihnu uklidit nádobí.

Připravte si dokonalé svatební pečení! Vyzkoušejte prověřené recepty na tradiční kynuté koláčky ze slánku, odpalované věnečky, trubičky se sněhem a křehké minipavlovy.

Na první pohled působí grilovaná chobotnice jako jídlo, do kterého se doma pouští jen málokdo, ale jakmile si pohlídáte předvaření a krátké grilování na vysokém žáru, není na tom nic složitého. Já ji dělám ve chvíli, kdy chci něco slavnostnějšího, ale ne těžkého, a právě kombinace česneku, chilli, koriandru a svěžího salátu z fenyklu a pomeranče z ní dělá talíř, který působí lehce a přitom sytě.

Řezy Nescafé si pamatuji jako moučník, který se vytáhl na návštěvu a zmizel dřív, než se stihla uvařit káva. Jsou trochu retro, trochu sváteční a pořád fungují: kakaový korpus, kávový krém a nahoře čokoláda. Jen je potřeba neuspěchat chlazení, jinak se z hezkých řezů stane chutná, ale rozjetá hromádka.

Když chci uvařit poctivý nedělní oběd a nechce se mi dělat kachna, sahám po domácím kuřeti a malém kousku bůčku. Právě bůček dodá masu i zelí šťávu a chuť, kterou samotné kuře nemá tak výraznou. S hlávkovým zelím a knedlíkem je z toho jídlo, které voní po celé kuchyni a přitom se vaří docela rozumně.