Když má člověk chuť na bramborák, obvykle ho nadšení přejde ve chvíli, kdy si představí struhadlo, pánev a nekonečné otáčení placek. Bramborák na plechu tento problém řeší docela po selsku: těsto uděláte klasicky ze syrových brambor, rozprostřete ho na plech a trouba odvede práci za vás. Chuť česneku, majoránky a poctivých brambor zůstává, jen kuchyň nevypadá jako po smažícím maratonu.
Tohle jídlo vzniklo čistě z nouze – měla jsem v lednici zbylé brambory a hrst zeleniny, která se dožadovala spotřebování. Za dvacet minut stála na stole voňavá pánev se smetanovou omáčkou, do které se rozpustil Grana Padano, a celá rodina se ptala, jestli je toho dost na přídavek.
Když potřebuji uvařit něco obyčejného, sytého a bez zbytečného vymýšlení, sahám po bramborovém přívarku. Je hotový z běžných surovin, které mívám doma skoro pořád, a díky kombinaci jíšky, zátřepky, bobkového listu a trošky octa má přesně tu starou domácí chuť, kterou si u nás každý rád přidá.
Když je venku horko a nikomu se nechce stát dlouho u sporáku, sahám doma po jídlech, která zasytí a přitom nepůsobí těžce. Tyhle pečené bramborové dukáty s pažítkovým tvarohem a okurkovým salátem z podmáslí dělám právě v takové dny nejraději – stačí pár běžných surovin, trouba odvede většinu práce a kmín s lehce opečenými bramborami udělají svoje.
Přiznám se, že jsem kapustové karbanátky dlouho odbývala jako nudné vegetariánské jídlo pro ty, kteří se vzdali masa. Pak jsem je ale jednou zkusila a musela jsem si přiznat, jak moc jsem se mýlila. Jsou křupavé zvenku, uvnitř měkké a s bramborovou kaší tvoří přesně ten typ sytého obědu, po kterém se u nás doma nikdo nezvedne od stolu hladový.
Letní zelenina je teď na trhu doslova na každém rohu a bylo by škoda ji nevyužít naplno. Tento recept spojuje šťavnaté masové kuličky, voňavou zeleninu a zlatavý sýr – a všechno se to peče pohromadě v jednom pekáči. Žádné přelévání mezi hrnci, žádné hlídání čtyř hořáků najednou. Výsledek je vydatný, barevný a překvapivě variabilní – pokaždé trochu jiný podle toho, co zrovna máte doma.
Knedlík ke svíčkové, rýže k plněným paprikám, brambory ke smažáku. Přílohy ze socialistických jídelen měly svá pevná pravidla a málokdo se od nich odchyloval. Ale víte, která příloha patřila ke které omáčce a proč se kombinace tak přísně dodržovaly?
Když chci upéct maso bez zbytečného stresu a bez dlouhého postávání u sporáku, sahám právě po krůtím stehnu. Tahle verze se zeleninou, česnekem a tymiánem je u nás doma oblíbená hlavně proto, že stačí pár surovin, jeden pekáč a trouba udělá většinu práce. Díky pečení nejdřív pod alobalem zůstane maso šťavnaté a mrkev s cibulí mezitím krásně změknou ve výpeku.
Vepřová směs s bramboráčky je jedno z těch jídel, které nikdo nečeká a všichni si přidají. Šťavnaté nudličky z vepřové kýty s paprikou, žampiony a pórkem, dochucené pořádně pikantním kořením, sedí na domácích bramboráčcích jako stvořené. Přitom příprava nezabere víc než hodinu a suroviny najdete v každém obchodě.
Štajryš je staročeský pokrm ze západních a jižních Čech, který spojuje kroupy, kysané zelí, brambory a slaninu. Peče se na plechu dozlatova a voní majoránkou.
Na valašský kontrabáš si vždycky vzpomenu ve chvíli, kdy chci uvařit něco poctivého, sytého a bez zbytečné parády. Brambory, pohanka, cibule, česnek a kousek uzeného udělají dohromady jídlo, které krásně voní po majoránce, je levné a v zapékací míse se skoro udělá samo.











