Skvělá volba pro dny, kdy se doma sejde pár cuket a člověk nechce stát půl odpoledne u plotny. Cuketa v česnekovém těstíčku je u nás oblíbená hlavně v létě, protože je rychlá, sytá a vystačí si s obyčejnými surovinami. Rozdíl dělá krátké osolení předem a hustší těstíčko s česnekem, díky kterému zůstane povrch hezky zlatavý a uvnitř je cuketa měkká.

Když potřebuji uvařit něco poctivého, co zasytí celou rodinu a přitom mě nepřiková na celé dopoledne ke sporáku, sahám po selské míse z jednoho pekáče. Je na ní krásné to, že pár obyčejných surovin – uzené maso, brambory, zelí a hodně cibule – se v troubě spojí do šťavnatého jídla, které chutná nejlépe právě zapečené dozlatova.

Bramborák s kuřecí směsí patří mezi jídla, která u nás doma spolehlivě zabodují, když je chuť na něco poctivého, teplého a sytého. Vycházím z osvědčené kombinace křupavého bramboráku a rychle opečeného kuřecího masa, které díky škrobu a krátkému marinování zůstane šťavnaté a hezky se obalí omáčkou.

Stará bramborová omáčka stojí na několika běžných surovinách. Brambory, cibule, koření, záklechtka a nakonec zakysaná smetana.

Kuřecí stehna marinovaná v jogurtu, olivovém oleji a směsi koření, upečená společně s brambory a mrkví na jednom plechu. Výsledek je šťavnatý, voňavý a nevyžaduje skoro žádné nádobí.

Vajíčkový salát si pamatuji ještě z časů, kdy se kupoval v mlíčňáku do papíru, k tomu tři rohlíky a když zbyla koruna navíc, přihodil se i jahodový koktejl. Právě tenhle starší styl mám na něm ráda dodnes: není to jen miska nasekaných vajec s majonézou, ale poctivá svačina s bramborami, okurkou, cibulí a trochou hořčice. A jedno pravidlo platí bez debat – po zamíchání musí na chvíli do lednice, jinak je to jen polotovar.

Masové hašé je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako hvězda nedělního oběda, ale na talíři udělá víc práce než lecjaká naleštěná novinka. Když zbyde pečené maso, pár rohlíků a k tomu uvaříte brambory se zelím, je o večeři postaráno bez velkého vymýšlení.

Škubánky patří mezi ta jídla, která se nedají uspěchat. Brambory uvařené na čtvrtky, trocha polohrubé mouky a správné spaření pod pokličkou – a máte těsto, které se samo odlepuje od stěn hrnce. K obědu s mákem a cukrem, k večeři opečené na pánvi s cibulí a slaninou.

Salapajda je zapomenutá jihočeská polévka z brambor, mléka a kopru, která se vařila na Šumavě v každé chalupě. Připomíná kulajdu, ale bez hub. Suroviny vyjdou na zhruba 80 korun a zasytí čtyři lidi.

Cuketové karbanátky jsou přesně ten typ oběda, který vypadá nenápadně, ale na talíři udělá víc práce, než by člověk čekal. Když se do nastrouhané cukety přidá hermelín, trochu česneku a jarní cibulka, vznikne jídlo, které je syté, ale nepůsobí těžce. S vařenými bramborami, tatarkou a obyčejným okurkovým salátem je z toho poctivý domácí oběd bez velkého divadla.

Bramboráky patří k těm jídlům, která vypadají jednoduše, ale výsledek se recept od receptu liší jako noc a den. Klíč ke skutečně křupavé kůrce přitom tkví v jediné záměně – pšeničnou mouku nahraďte bramborovým škrobem a rozdíl poznáte na první sousto.

Skvělá volba pro dny, kdy je potřeba uvařit něco sytého z obyčejných surovin a bez zbytečného utrácení. Mléčnou fazolovou polévku dělám hlavně tehdy, když chci teplou večeři do jedné hrnce, která zasytí celou rodinu. Díky barevným fazolím, bramborám a sójovému mléku je jemná, krémová a přitom pořád taková ta poctivá domácí.